"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
K adventu patří v našich zemích po celá staletí staročeské roráty. „Rorate coeli desuper“ – znějí slova latinského vstupního zpěvu uvozujícího adventní mše, sloužené před ranním rozbřeskem. „Rosu dejte nebesa shůry“, zní český překlad této písně, jež dala název jak těmto mším, tak i doprovázejícím zpěvům – rorátům.
Když jsme se sešli na posledním povídání ve čtvrtek 24. listopadu 2022, trochu jsme zavzpomínali na začátky tohoto pravidelného setkávání. Přestože, ne všechna témata dokáží přitáhnout mnoho posluchačů, stále je nás dost, kteří se pravidelně setkáváme poslední čtvrtek v měsíci na faře...
Ve dnech 7. – 9. 10. 2022 proběhla v naší farnosti (Staré Město) duchovní obnova otce Matúše Marcina s řadou přednášek. Součástí programu bylo také pomazání myrem sv. Šarbela, zasvěcení našich rodin a ČR neposkvrněnému srdci Panny Marie. Přednášky probíhaly od pátečního odpoledne do nedělního večera a jejich součástí byly mše svaté, adorace a modlitby za uzdravení a za naše rodiny.
Otec Mgr. Matúš Marcin se v přednáškách zaměřil na 5 kamenů proti Goliášovi, které nám dává...
Už se to blíží, už je to tady... Dny se neúprosně zkracují, obchody a televize nás již tradičně s dvouměsíčním předstihem informují co všechno musíme mít a nakoupit, aby ty svátky pokoje a lásky byly perfektní.
S blížícím se podzimem, kdy den se začíná krátit a večery prodlužovat, můžeme vidět u mnoha domů „strašidla“ vytvořená z dýní různých tvarů. Když zapátrám v minulosti, vybaví se mi maminčina vzpomínka z dětství, když vyprávěla...
S končícím létem a nastupujícím podzimem mají všichni zahrádkáři a zemědělci napilno. Na zahradách a na polích dozrává ovoce a zelenina, které je potřeba sklidit, zpracovat a půdu připravit na další sezónu. S tím vším je spojena spousta práce a dřiny...
Eucharistie (řecky díkuvzdání – svátost oltářní) je jedna ze tří svátostí, které uvádějí do křesťanského života, má výjimečné postavení. Je připomenutím Poslední večeře Pána Ježíše. Skrze ni Bůh v Kristu posvěcuje svět, a je současně nejdokonalejším vyjádřením úcty, kterou člověk prokazuje Bohu. Je srdcem života církve a všechny ostatní svátosti s ní souvisejí...
Přišlo mi na um, jak je to vlastně s naší vírou. Jak ji obrazně vyjádřit, jak ji uchopit a tím i lépe pochopit. Jak si ji mám představit, ptám se sám sebe rozpačitě. A pak mě něco napadne... Víra to je přece jako klubko vlněné příze, omakávané všetečnými a neposednými prsty, snažícími se odhalit tajemství...
Procházíme-li Prahou a jsme-li vnímaví pozorovatelé, zjistíme, že míjíme mnoho poutníků z různých zemí světa. Zvlášť můžeme tento mumraj pozorovat bez ohledu na roční období, kdy Karmelitskou ulicí se všichni ubírají ke kostelu P. Marie Vítězné. Nelze říct, zda převládá španělština, angličtina, italština nebo jazyky asijských národů. Můžeme se ptát: „Kdo je ten, ke kterému tito poutníci směřují?“ Můžeme se domýšlet...
Tak nám ty letní prázdniny zase pěkně utekly. Děti se brzy vrátí do škol a nám zůstanou vzpomínky na prázdninové zážitky, které nás zahřejí v nadcházejících podzimních dnech. Pro mě jedním z těchto příjemných zážitků bylo setkávání u jezera. Během léta se uskutečnily tři mše svaté na břehu jezera Sever nedaleko Spytihněvi. Každá z těchto mší byla jiná, pokaždé se tam sešla jiná parta lidí a pokaždé se objevil někdo nový, kdo dříve na mši u jezera ještě nebyl.