Co znamená býti ministrantem o Velikonocích?

paškál
28. duben 2023

To se dozvíte díky tomuto článku a kopě dechberoucích a poutavých příběhů tří odvážných bratří, jež podstoupili tuto výzvu z první linie, aby ji mohli zprostředkovat lidu. Ponořte se proto spolu s námi do dnů tajemna a utrpení. A to utrpení nejen Pána Ježíše… 

Jste ministrantem a nadchází čas velikonočních dní? Tak se vroucně modlete a ztřeste se, poněvadž přichází vaše dosud největší výzva. Připravte se na zdlouhavé ministrantsko - vojenské cvičení ještě před samotným obřadem o celkové délce 45 až dokonce neuvěřitelných 60 minut. Během tohoto cvičení na vás čeká kompletní nácvik na nebezpečně se přibližující křesťanskou pobožnost. Kdo zapomene na nácvik či se dostaví pozdě, nebude absolutně vědět, která bije a šance na přežití se tudíž redukují na naprosté minimum, tedy malá rada na začátek: dostavte se na zkoušku ve stanovený čas.  

Na ty, co přetrpěli tu beznaděj s vědomím rychle se blížícího konce, teprve čeká ta pravá výzva. Ale teď už nepůjde jen o zkoušku, teď jedeme na ostro! 

Na Zelený čtvrtek je průběh mše svaté jako obvykle, pouze se naposledy zvoní zvonkama a přenese se svátost oltářní na boční oltář k Božímu hrobu a už se nezvoní, ale používají se klepače. Klepe se však jen tehdy, když kněz nese svátost oltářní. Doprovázíte kněze a pak se vracíte zase zpět k oltáři. Věděli jste, že se tomu prostoru, kde je obětní stůl, říká presbytář? Pořád je potřeba se učit novým věcem – i když toto slovo je tak staré a je dokonce ještě starší než naši rodiče a babičky s dědečky.

Na Velký pátek není mše svatá jenom obřady a začíná se tím, že ležíme s knězem na břiše před oltářem. Pak se čtou pašije, starobylé přímluvy a uctívá se kříž s Ukřižovaným - pokleká se před křížem. Pašije čtou vybraní lektoři, takže z tohoto nemusíte mít strach, že byste museli číst vypravěče nebo lid. Kněz čte vždy osobu Ježíše. Nezvoní se, používají se klepače.

V sobotu dopoledne si ještě dobrovolně dáte nějakou chvilku s modlitbou u Božího hrobu a pak hurá na večerní dvouhodinové obřady.

Na Bílou sobotu někdo z farníků před kostelem zapálí oheň, takže obřady začínají venku, kdy se všichni sejdeme s nezapálenými svícemi u ohně. Kněz světí oheň, na velikonoční svíci zvanou paškál zapíchne trny a pak se jde zpět do kostela, kde se postupně zapalují od paškálu svíčky ostatním lidem. U hořícího paškálu se zpívá velikonoční chvalozpěv zvaný exsultet. Čte se spoustu čtení a pak se zvoní jako o život, protože slavíme vzkříšeného Pána. Taky se ještě obnovují křestní sliby a okuřuje kaditelnicí oltář, paškál, kněz a lid. Po dvou hodinách obřadů a hodině přípravy předem si můžete oddechnout, že jste všechno zvládli a je to za vámi. Mše svatá končí – Aleluja!

Na neděli o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně je mše svatá jako každou jinou neděli, jenom se navíc v pravou chvíli okuřuje kaditelnicí oltář, paškál, kněz a lid, tak musíte mít všechny zbraně v pohotovosti – kaditelnici, nažhavené uhlíky i lodičku s kadidlem (vonná pryskyřice). To vše ale připraví obětavá paní kostelnice, takže vy musíte jenom v pravý čas zareagovat. Na konci mše svaté se světí ještě pokrmy, takže musíte mít připravený kropáč s kotlíkem se svěcenou vodou.