9. květen 2023

Před týdnem jsme vstoupili do nejkrásnějšího měsíce roku, do května. Měsíc, který je pojmenován podle množství květů, které mění zemi v rozkvetlou zahradu je od nepaměti spojován s Pannou Marií, naší Matkou.

Ohlédneme-li se časem zpět jako pamětníci, máme 1. květen, tedy máj vždy spojen s prvomájovými průvody, které měly oslavovat Svátek práce. Papež Lev XIII. (1878 – 1903), začal svůj pontifikát v nelehké době, kdy nastupuje sekularizace společnosti. Vždy se snažil, aby římskokatolická církev ukazovala i v nelehké „moderní době“ správný směr pro věřící lid. 15. května 1891 vydal první velkou sociální encykliku Rerum novarum, v níž popsal a částečně i definoval základy sociálního učení římskokatolické církve. V ní podpořil soukromé vlastnictví a práva dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů. Tato encyklika mu vynesla přezdívku papež pracujících. Od roku 1955 je proto postaven 1. máj pod ochranu sv. Josefa, který je nazván jako svátek sv. Josefa Dělníka.

Nahlédneme-li do kalendáře tak zjistíme, že 8. května slavíme svátek, Panny Marie Prostřednice všech milostí. Dnešní svátek se začal slavit v Belgii v roce 1921 a z podnětu kardinála Merciera se odtud rozšířil i do dalších zemí. Breviář vysvětluje tento svátek následovně: Panna Maria, od věčnosti předurčená za Matku Božího Slova, spolupracovala jedinečným způsobem pří Spasitelově díle na obnově nadpřirozeného života v lidských duších a stala se v řádu milosti naší matkou. Toto Mariino mateřství trvá nepřetržitě v plánu milosti až do věčného zakončení spásy všech vyvolených. Ve své mateřské lásce pečuje o bratry svého Syna, kteří ještě putují v mnoha nebezpečích a nesnázích. Proto je vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice, zachránkyně a prostřednice. Tato slova je však třeba chápat tak, že nic neubírají ani nepřidávají důstojnosti a účinnosti jediného prostředníka, Krista.

8. května si kromě konce druhé světové války v Evropě připomínáme zjevení svatého Michaela Archanděla. Stalo se tak v roce 492 na hoře Gargano v Itálii. Druhou jeho připomínkou je pak 29. září, kdy slavíme svátek tří archandělů (Michael, Gabriel, Rafael). Archanděl Michael je představitelem boje proti silám zla, který potrvá až do konce světa. Je úhlavním nepřítelem Satana a ochráncem věřících. Ve Zjevení svatého apoštola Jana vede lítý boj s drakem majícím barvu krve násilně prolité v lidských dějinách. A v tomto boji hájí ženu a jejího právě narozeného syna, kteří představují Boží lid a Církev, v níž je Kristus neustále přítomen. Svatý Archanděl Michael je hned po Bohu a Panně Marii třetí nejčastěji vzývanou bytostí v modlitbách. Natolik mu důvěřujeme a jsme si jisti jeho obrovskou mocí. Zvláště v dnešní době, kdy stojí ďábel na prahu domova každého z nás, je ještě více zapotřebí obracet se na jeho pokořitele a našeho ochránce.

Psal se rok 490 po Kristu, když Elvio Emanuele, pán na Monte Gargano, ztratil nejkrásnějšího býka ze svého stáda a našel ho v nepřístupné jeskyni. Když viděl, že ho odtamtud nemůže vyvést, rozhodl se, že ho zastřelí. Ale šíp, místo aby zasáhl býka, obrátil svůj let a zasáhl střelce do oka. Zraněný se obrátil na biskupa v Sipontu (dnešní Manfredonia) a vyprávěl mu o tomto divu. Prelát vyhlásil tři dny modliteb a pokání. Po třech dnech se u vchodu do jeskyně zjevil Archanděl Michael a vyzval jej k zasvěcení místa Bohu.

Biskup neuposlechl archandělovu výzvu, protože na hoře přetrvával pohanský kult. Po dvou letech obsadil Siponto barbar Odoakar. V tísni se biskup a věřící spojili v modlitbě. Biskupovi se zjevil Archanděl Michael a slíbil mu vítězství. Během boje se skutečně zvedla prudká bouře a písek zároveň s kroupami zasypal barbary tak, že se dali na útěk. Celé město spolu s biskupem vystoupilo na horu v děkovném procesí. Poté se znovu zjevil Archanděl Michael. V jeskyni byl nalezen rudý oltář s křišťálovým křížem.

Biskup Laurencius dal u vstupu do jeskyně zbudovat chrám zasvěcený svatému Michaelovi, samotná jeskyně nese název „Nebeská bazilika“. Kolem vyrostlo městečko Monte Sant Angelo sul Gargano. Svatá jeskyně se stala jedním z nejvíce navštěvovaných poutních míst křesťanského světa.

Papež Lev XIII vytvořil v devatenáctém století patrně nejznámější modlitbu k Archandělu Michaelovi. Později prozradil, že viděl satana a démony, jak obklopují Petrův oltář a celý Vatikán. Pro připomínku - existují dvě verze modlitby, krátká (viz níže) a dlouhá, která se používá při exorcismu:

Svatý Michaeli, Archanděli,
braň nás v boji
proti zlobě a úkladům ďáblovým.
Budiž nám záštitou,
nechať Bůh přikáže jemu, pokorně prosíme.
Ty pak, kníže vojska nebeského, satana a jiné zlé duchy,
kteří ke zkáze duší světem obcházejí,
svrhni božskou mocí do propasti pekelné!

Pro úplnost dodejme, že papež Lev XIII. jednu svou encykliku vyhlášenou 22. listopadu 1902 věnoval českým a moravským biskupům. Vyzývá v ní k naléhavým opatřením proti postupující sekularizaci českého národa. Encyklika navrhuje svolání konference všech českých a moravských biskupů, která by se měla tomuto problému věnovat a najít cesty k jeho řešení, a vyzývá český klérus k jednotě. Díky Lvu XIII. byla také založena česká kolej v Římě, nazvaná Bohemicum.