"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
Procházíme-li Prahou a jsme-li vnímaví pozorovatelé, zjistíme, že míjíme mnoho poutníků z různých zemí světa. Zvlášť můžeme tento mumraj pozorovat bez ohledu na roční období, kdy Karmelitskou ulicí se všichni ubírají ke kostelu P. Marie Vítězné. Nelze říct, zda převládá španělština, angličtina, italština nebo jazyky asijských národů. Můžeme se ptát: „Kdo je ten, ke kterému tito poutníci směřují?“ Můžeme se domýšlet...
Tak nám ty letní prázdniny zase pěkně utekly. Děti se brzy vrátí do škol a nám zůstanou vzpomínky na prázdninové zážitky, které nás zahřejí v nadcházejících podzimních dnech. Pro mě jedním z těchto příjemných zážitků bylo setkávání u jezera. Během léta se uskutečnily tři mše svaté na břehu jezera Sever nedaleko Spytihněvi. Každá z těchto mší byla jiná, pokaždé se tam sešla jiná parta lidí a pokaždé se objevil někdo nový, kdo dříve na mši u jezera ještě nebyl.
Konečně prázdniny! Dětem zase po roce dřiny ve škole začaly prázdniny, a tak jsme se sešli na farní zahradě spolu s nimi oslavit konec školního roku. Setkání začalo mší svatou určenou především dětem, ale myšlenka, kterou otec Tomáš v podobě příběhu povyprávěl...
V létě si mnozí z nás, pokud mohou, užívají zaslouženou dovolenou, aby načerpali sílu do dalších dnů a týdnů, které stojí před námi. A jelikož o dovolené člověk trochu odpočívá, věnuje se mnohým činnostem, na které nemá v běžném životě tolik času, i já jsem se rozhlédla...
Téma k dnešním postřehům přišlo skrze SMS od jedné čtenářky webových stránek: „Vtip do letního vydání: Ptá se kněz při zpovědi: „Piješ?“ „A máš něco?“ odpovídá hříšník.“ Nejprve jsem si řekla, že čtenářka se mohla zamyslet a poslat více, než vtip do letního vydání… Ale posléze se objevila myšlenka...
Milí farníci,
ráda bych se s vámi podělila o zážitky a dojmy z dalšího setkání s paní Renatkou Macháčkovou Dostálkovou, která vede katecheze dobrého pastýře ve Starem Městě a která mezi nás opět zavítala v úterý 28.6., aby našim nejmenším přibližila další zajímavé téma...
Ani se mi nechce věřit, že opět stojíme na počátku léta, o čemž nás již několik dní přesvědčují denní teploty a horké sluneční paprsky. Když jsme se loučili na konci léta 2021, naše Postřehy odjinud byly věnovány zkušenostem kněží v jejich farnosti. Letošní první Postřehy by mohly na toto téma navázat. Vždy kolem svátku svatých Petra a Pavla...
V pátek 24. června 2022 jsme se sešli při mši svaté společně oslavit a uctít Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Srdce, které je raněné našimi hříchy, a přesto je pro nás stále otevřené, plné dobroty, něhy a nekonečné lásky. Srdce, které nás vybízí k uvědomění si sebe samotných, a zkoumaní, zda naše vlastní srdce...
Slavnost Těla a krve Páně (Slavnost Boží tělo) je svátek řimskokatolické církve, kterým se zdůrazňuje skutečná přítomnost Ježíše Krista jako Boha i jako člověka v eucharistii.
Papež Urban IV. roku 1264 ustanovil eucharistický svátek pro celou církev. Zavedení svátku zdůvodnil ve své bule Transiturus, kde rozvinul nauku o eucharistii jako oběti i jako hostině. Až Jan XXII. se zasloužil...
Probudit se dnes do rána, které by zdobilo pouhé ševelení větru ve větvoví stromů a zpěv ptactva, podobá se pošetilému snu. Není snad dne, aby někde nebzučel křovinořez, sekačka nebo nekvílela cirkulárka. Tu blíže, tu někde v dáli...