"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
O druhé neděli po Narození Páně se ptal otec Kryštof na kázání „Jak jsme prožili Vánoce? Prožili jsme jej skutečně s Bohem nebo jsme je pouze přežili?“...
Už stojíme téměř na prahu Vánoc. Jen několik hodin nás dělí od Štědrého dne. Tolik očekávání dětí, co letos najdou pod stromečkem. Bude tam alespoň něco z dopisu, který jsme vložili za okno a do rána zmizel? Unavené maminky, zdobí poslední kousky cukroví...
Třetí adventní neděle je nazývána nedělí radostnou, a jak mi bylo vysvětleno kdysi dávno jako dítěti, je to proto, že Advent vstupuje do své druhé poloviny a Vánoce se blíží čím dál rychleji. Jak jsme se dozvěděli, také my moderní lidé 21. století bychom se měli ptát, jak se ptali lidé...
S každým rokem se mi zdá, že čas nabírá větší a větší rychlost a jako bych přestávala stačit jeho tempu. Občas si vzpomenu na svého strýce, rozdělil liturgický rok na jednotlivá období s uvedením: „Než se nadechneš advent zmizí, po Božím hodu Vánočním se světí hromničky...
Nedávno jsem se potkala se svoji dobrou známou a u šálku dobré kávy jsme se v povídání dostaly až k vážnému tématu a to ke sv. zpovědi. Obě jsme si vzpomněly na pana profesora Piťhu, který dokonale popisoval, co vše musí zpovědník prožít ve zpovědnici při udělování...
Při návštěvě hřbitovů jsem si letos na přelomu října a listopadu uvědomila, že i když si všichni stěžují na drahotu a vysoké náklady na bydlení, přesto se všichni snaží vyzdobit hroby svých blízkých květinami a různými uměleckými vazbami. Nebylo možno ani přehlédnout...
Jsme mladí, krásní a inteligentní, je oblíbenou větou všech, kteří usilují o přízeň svého okolí. Jako by moudrost stáří nebyla vítaným hostem naší společnosti. Při zhlédnutí běžných televizních zpráv mne však zasáhl výsledek referenda hlasování o stavbě...
Když jsem 6. září dostala e-mail od známých, který byl vytvořen v české Fatimě, s termíny modlitby růžence za mír a za naši zem (6.- 8. 9.; 13. 9.; 15. 9. a 28. 9.) zapsala jsem si data do kalendáře a poslala jsem informace dál, těm o kom vím, že se růženec pomodlí...
V létě, kdy se toho nedá nic moc podnikat pro velké teplo, sáhneme do různých koutků. Máme zde zpravidla uloženo vše, co nás nějakým způsobem oslovilo. Třeba pohlednice dětí z tábora či z výletů, které si se zájmem po delší době pročítáme...
Myslím, že každý má své oblíbené místo, spojené s mnoha okamžiky, které prožil, nebo místo, které „změnilo jeho život“. Jedním z mých oblíbených míst, kam se ráda vracím je poutní místo Mariazell. Zde putovali v minulosti naši předkové, je to místo spojené s modlitbou a s děkováním za vyslyšení proseb...