"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
Přišel mi mail z Opatství Nový Dvůr. Jako obvykle přichází po delší době, v podstatě jen jednou začas. Takový pozdrav a pohlazení od mnichů cisterciáckého řádu-trapistů. Je září a za okny krásné babí léto. V mailu není ani stopa po nějakém dramatu dnešních pandemických dní, statistikách, výkazech či plánech do budoucna...
Letošní léto pomalu odchází, i když teploty posledních dní tomu neodpovídají. Tak jako se loučí léto, tak se loučí i letošní letní příběhy. Nebyly tak časté, jako v minulosti. Věřím, že přinesly jiný pohled na běžný život kolem nás a snad přiměly čtenáře i k zamyšlení. Letošní...
Jak už to chodí na srazech spolužáků se vždy hovoří o úspěchu, který každý dosáhl. Otcové jsou pyšní na své děti, zvláště jaké zastávají pozice v zaměstnání a maminky zase představují, své děti a následně vnoučata. A po mnoha letech je automatická otázka. "Tak co, kolik už máš vnoučat?" "Přestav si, že zatím žádné,“ odpověděla spolužačka...
Kolegyně Nora měla oblíbený den pátek. Vždy se snažila vyřídit svoji agendu nejpozději do oběda a pak již plánovala, jak s rodinou prožije víkend, co vše se musí obstarat, aby byly volné dny plné pohody. Jen o prázdninách byla vždy nesvá, neboť zpravidla v pátek odjížděly děti k prarodičům nebo přátelům na „prázdniny“.
Bůh nás neustále překvapuje svou trpělivostí a láskou! Nic objevného že? Pro mnoho už jen zbožná floskule, formulka omílaná pořád dokola, co jen proletí někam do hlubin naší mysli. Bůh nás přesto znovu a znovu, neúnavně jakoby prstem, sune tam, kde by nás rád měl...
Opět nám přišlo léto a s ním i letní příběhy, přestože léto je trochu jiné než ta léta předcházející, ani letos se mi však nepodařilo ty první příběhy napsat dříve. Přeji všem čtenářům pohodový letní čas, odpočinek a také chvíli ke ztišení a zamyšlením se...
V tomto roce si připomínáme 30 let od sametové revoluce v listopadu 1989. Nám postarším, to připadá neuvěřitelné, vidíme tu dobu před očima, jako by to bylo včera. Ale nejen vlastní týdny a měsíce co po listopadu následovaly, ale i mnoho událostí, které následovaly. Jednou z nejvýznamnějších...
Každé dítě má mít možnost navštěvovat ve škole výuku náboženství. Smyslem hodin náboženství je dát dětem příležitost systematicky si osvojit křesťanské postoje a styl života a rozvíjet sociální vztahy na základě poznávání křesťanských hodnot. Současný životní styl od člověka vyžaduje nejen mnoho znalostí, ale i schopnost rozlišovat dobré od zlého...
Nejsem si jista, zda si někdo pamatuje, že se před 63 lety objevil v kostele nový farník. Byl to pan Rudolf Pospíšil, manžel paní Libuše Pospíšilové, rozené Pavelkové. Je těžké říci, zda šedesát tři let společného života je dlouhá doba, nebo ne. Jedno je ale jisté...
Myslím, že v roce 1978 se přistěhovali do Halenkovic naši noví sousedé, mladý manželský pár s třemi děvčaty. Byl to nový pan ředitel školy Václav Kalivoda a jeho paní Květa, učitelka. Přestože v době svého příchodu na Halenkovice nemohli díky povolání praktikovat svou víru, bylo vidět, že svou vírou žili. Zapojili se do veřejného života obce, stáli u zrodu školních divadelních...