30.červen 2024

Apoštolská knížata

Dnes uzavřeme první polovinu tohoto roku. Každý sám můžeme vzpomenout, co jsme za toto období roku prožili, čím jsme byli obohaceni, potěšeni, nebo co nás trápilo a provází nás stále. Léto, které se ujalo vlády přináší prázdniny i dobu odpočinku a dovolených. Je pravdou, že jak jsem se dnes dozvěděla pomalu se blíží doba, kdy listy začnou z horka žloutnout a den se začne poznenáhlu zkracovat…

Letošní cyklus letních příspěvků jsem stejně jako vloni nazvala Léto 2024. Chtěla bych přiblížit okamžiky, které stojí za připomenutí, a proto bych se chtěla o ně podělit s vámi, vážení návštěvníci webu.

Při příjezdové cestě od Spytihněvi nás U Svatých po levé straně vítají sochy sv. Petra a sv. Pavla. Nechal je na tomto místě postavit sedlák Jan Tomaštík z Kudlovic roku 1747. Až do roku 1975 zde byla konána vždy o svátku sv. Petra a Pavla tradiční pobožnost. Lidově řečeno, chodilo se na pouť ke Svatým, tolik z knihy o Halenkovicích.

Podle pastoračního plánu farnosti, po padesáti letech měla být u Svatých, opět sloužena mše svatá ke cti apoštolských knížat sv. Petra a Pavla. Díky velkému větru se však mše svatá přesunula do kostela.

Podíváme-li se na život sv. Petra zjistíme, že i on stejně jako my, podlehl nebezpečí větru a bouři na lodi se svými druhy, jak jsme slyšeli v evangeliu minulou neděli. Patrně i nám by platila slova P. Ježíše: „Proč s bojíte? Pořád ještě nemáte víru?“ Když On dokázal utišit bouří na moři, i my v Jeho přítomností bychom oslavili slavnost obou světců pod širým nebem…

Svatý Pavel podnikl několik misijních cest po celém východním středomoří. Nebylo to stejné cestování jako dnes, bezpečné s mnohými občerstvovacími zařízeními při cestě. Cestoval po moři a také po souši, po silnicích, které zpravidla byly vybudovány Římany, jako tepny, které spojovaly a protínaly celou říši od západu na východ a od severu k jihu.

I Pavel prožil ztroskotání lodi, jíž předcházela několikadenní bouře. Nejenže nepropadal strachu, ale snažil se povzbuzovat celou osádku lodi. Víra, že Pán je s ním, způsobila, že dokázal po třinácti dnech bouře uklidnit celou posádku i pasažéry lodi, jak uvádí (Skutky 27,37) bylo jich dohromady dvě stě šedesát osm lidí.

Myšlenky, které jsou vybírány na jednotlivé dny, nás často nasměrují správným směrem. Jedna, která vychází z žalmu 5,4; žalmu 63,2; Filipským 4,13 připomíná: „Pokaždé, když ráno vstáváš z postele, připomeň si, že Já jsem s tebou. Ještě ani nejsi schopna jasně myslet, a Já už myslím za tebe. Pokud se nenaladíš na Mě, pociťuješ po ránu úzkost. Pozvi Mě do svých myšlenek a zašeptej Mé jméno. Najednou ti vše připadne slunnější a příjemnější. Nemůže tě děsit den rozzářený Mou Přítomností.

Když víš, že jsem s tebou, cítíš větší jistotu – víš, že v ničem nejsi sama. Tvá úzkost pramení ze špatné otázky: „Když se stane to či ono, zvládnu to? Neptej se, co zvládneš sama, ale jak to zvládneš se Mnou. Vědomí, že Já jsem ve všem s tebou, ti dá odvahu vstoupit do nového dne s úsměvem ve tváři.“

Naše slavnost byla zakončena žehnáním dopravních prostředků, abychom se z výletů, prázdnin i dovolených ve zdraví vrátili zpět domů. Patron řidičů sv. Krištof společně i s oběma apoštolskými knížaty se budou přimlouvat za náš návrat nejen domů, ale také k našemu Otci, od kterého se občas vzdálíme okouzleni pozlátkem světa.