"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
Téměř v celé katolické Evropě byl až do 20. stol. rozšířen velikonoční obyčej, chodit v pašijových dnech, kdy v kostelech nezvoní od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty, dům od domu a různými klapačkami a řehtačkami oznamovat poledne a klekání. Zavazování či podvazování zvonů je většinou zdůvodňováno tím, že po dobu smutku velikonočního týdne "zvony odletěly do Říma", nebo že umlčení zvonů symbolicky znázorňuje mlčení apoštolů v době utrpení, ukřižování a zmrtvýchvstání Krista.
Pochopit smysl Vánoc je snadnější než proniknout do tajemství Velikonoc. Zatímco poselství svátků Kristova narození předpokládá ze strany člověka hlavně dobrou vůli, nelze se při oslavě jeho vykupitelského díla obejít bez opravdové víry. K nejkrásnějším a nejdojemnějším okamžikům liturgických obřadů slavnosti Zmrtvýchvstání Páně patří bezpochyby chvalozpěv nad velikonoční svící, která symbolizuje vzkříšeného Krista. Slavnostní radostná melodie zdobí text s hlubokým myšlenkovým...
Někteří politici mluví o válce jako by to byla počítačová hra a někdy se přitom tváří jako by hráli v akčním filmu hollywoodské produkce. Transatlantická civilizace však v moderních dějinách pojala válku jako stavební materiál. Je experimentálním potvrzením závěrů anglického přírodovědného samouka jménem Darwin, jehož vágním...
Možná i vám sedá prach na staré kancionály, Boží cesty, zpěvníky..., či jak jinak nazvat to ohmatané a starými časy dýchající dědictví po předcích, které máme různě po domě či v knihovnách. Už od dětství hrozně rád listuji těmi stránečkami z velejemného papíru, chtělo by se říci cigaretového. Z těch stránek přímo sálá posvátná úcta k liturgii, Bohu jako takovému, Eucharistii, světcům...
Nedaleko města Westport v hrabství Mayo se nachází Hora Sv. Patrika, nejposvátnější hora v Irsku, která se tyčí do výše 765 metrů. Podle starých křesťanských příběhů Sv. Patrik navštívil svatou horu během oslav svátku Lunashad v roce 441 po Kristu a strávil zde svůj 40 denní půst, během...
Třetí neděle adventní a čtvrtá neděle postní mají v těchto liturgických obdobích své výsadní postavení. Jsou nazývány též latinským slovem LETARE – RADOST.
V tyto dny se používá růžová barva liturgického roucha a pouze o těchto nedělích se mohou zdobit oltáře květy.
V mnoha farnostech je udělována Svátost nemocných zpravidla 11. února, tedy o Mezinárodním dni nemocných, který je spojen s tímto datem. Ve francouzských Lurdech 11. února 1858 došlo k prvnímu zjevení Panny Marie Bernardetě Souvirousové. Děvče sbíralo dřevo se svými kamarádkami před jeskyní Maissabielle. Uslyšela šum a poté uviděla ve zlatavém oblaku krásnou paní v dlouhém, bílém rouchu s růžencem v rukou. Paní, jak dívka zjevení nazývala, se později dala poznat jako Panna Maria, počatá bez poskvrny.
Žádný kněz se v kostele a ve farnosti neobejde bez spolupracovníků... Čím více dobrovolníků je ochotno "přispět svou troškou do mlýna", tím bohatší je život celého společenství farnosti. Všichni víme, jaký úsměv a radost může vyvolat jen přítomnost malých ministrantů při mši svaté. Rovněž si dovedeme představit nebo i máme zkušenost, jak může atmosféru při svatbě umocnit majestátný zvuk varhan spolu s krásnými zpěvy a naopak jak ochuzený by byl svatební obřad bez hudby...
Ve čtvrtek 12. února 2015 se zástupci farních rad děkanátu Zlín sešli na společném setkání se svými kněžími, děkanem P. Ivanem Fišarem a otcem arcibiskupem Janem. Také naše farnost zde byla zastoupena členy farní rady. Otec arcibiskup se ve svém vystoupení zaměřil na hlavní problémy naší církve a to postupným ubýváním jejich členů, ale také současně nad nedostatkem těch, kteří dobrovolně věnují svůj čas potřebným...
„Hepčíííík“, spustily kanonádu kýchání děti, po pár dnech žena a nakonec, zahalen do oblaků kapénkové infekce vystřelovaných každým jejich kýchnutím, i já. Samozřejmě jako správný příslušník mužského plémě bral jsem svou nemoc nejvážněji a s pocitem, že teprve mě opravdu něco je, neboť chřipka v podání mých ratolestí a manželky byla a je pouze slabým odvarem skutečného utrpení, které musím snášet zase jenom JÁ. No tak si představte, že se mi ucpaly dokonce nosní dírky…, obě najednou podotýkám!