"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
Při cestách do Francie jsme několikrát navštívili Turín. Mimo basiliku Panny Marie Pomocnice a klášter salesiánů dona Bosca jsme toho z Turína moc nepoznali. Naše cesta vedla vždy do čtvrti Valdocco, kde Don Bosco započal svoje dílo výchovy chlapců. Později byl zde vystavěn Casa Madre dei Salesiani, tedy mateřský salesiánský dům. V těsné blízkosti stojí Basilica di Maria Ausiliatrice, Basilika Panny Marie, Pomocnice křesťanů. Don Bosco v roce 1844, když hledal místo pro svou oratoř měl sen, v něm mu sama P. Maria ukázala místo, kde měl stát kostel slovy: "Chci, aby Bůh byl mimořádným způsobem uctíván na tomto místě, kde slavní turínští učedníci...“
Pokud vzpomeneme, že jsme byli na pouti u Svaté vody, tak mnozí farníci ví, kam jsme se vypravili. Nejsem si však úplně jista, že to ví i ti mladší, nebo jejich děti. Poutní místo Svatá voda - Malenovice se nachází v lese 7 km JZ od Zlína. Zdejší studánka, jejíž voda je velmi oblíbená, má pověst léčivé vody. Studánka je nadkryta kamennou klenbou. Nad ní je příkrý svah, ve kterém je umístěna skalní jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské.
Hejnice (německy Haindorf) se nachází ve Frýdlantském výběžku. Již od 13. století se zde datují poutě k Panně Marii. Zeměpisně to byla v minulosti oblast Lužice, kde se setkávali obyvatelé tří zemí Lužice, Čech a Německa.
Farnost Halenkovice se stala pořadatelkou koncertu vážné hudby dne 22. července 2015. Děkujeme všem účinkujícím za pěkné okamžiky, kdy jsme v letním podvečeru při západu slunce mohli naslouchat kráse barokní hudby...
Při návštěvě tohoto poutního místa jsem si vždy vybavila vyprávění stařenky, jak halenkovští putovali dva dny na pouť na Provodov. V sobotu odpoledne vyjeli sedláci s povozy, ke kterým se přidali i ostatní. Noc ze soboty na neděli strávili již na Provodově v noclehárně, nebo také na slámě na povozech, a po nedělní poutní mši svaté se vydali na cestu zpět...
Farnost Halenkovice pořádá 22. července 2015 v kostele sv. Josefa v Halenkovicích "Koncert vážné hudby". Vstupné je dobrovolné....
Občas propadáme malověrnosti a máme pocit, že jsme "poslední Mohykáni" a je pouze otázka času jak dlouho tu ještě budeme... Na malé Blatnické pouti kazatel P. Josef Červinka uvedl: "Je dobré přijít sem na pouť a vidět to množství věřících, je to dobré pro nás kněze, neboť naše kostely jsou čím dál více prázdnější...
Alfa a omega je vyznačena na stropě presbytáře halenkovického kostela. Dvě jisté, absolutní hodnoty stejně jako narození a smrt. Stojíme tu dnes před svatostánkem, poslední červnovou sobotu L.P. 2015, v připomínce 100. výročí narození zdejšího rodáka P. Josefa Zlámala. U obětního stolu je čtveřice kněží, které si sem svým odkazem povolal sám P. Zlámal. A oni jeho volání vyslyšeli.
"Než sa stěhovat, toš to radši vyhořat. A než malovat, toš to radši vyhořat dvakrát!", říkávala v nadsázce moje babička pokaždé při pomyšlení na tu "hrůzu". No ja, ale občas přece jen přijde čas… A málo naplat, nechceme to mít doma jako v maštali, takže se do toho dříve či později přece jen pustíme...
"Nic jsem sobě nevymínil, vše jsem
Bohu odevzdal. Dej mi, Pane, duše,
vše ostatní si ponech, ať chudě žiji
a chud zemru."
Amen.