Smrt

Život je jen cesta do věčnosti

čím delší tím bolavější

protkána je touhou naší po radosti

sytí na ní chléb náš vezdejší.

Každý nakonec umírá sám s rukama prázdnýma

nevezme si se sebou nikdo nic

ve smrti každý sám projde vraty ovčína

by spatřil svého života rub i líc.

Kdo chléb jedl a víno pil

pln dobroty a radosti zůstával

kdo pro druhé se vydal ze svých sil

na to si zadělal, aby později sám dostával.

Ať jsou naše roucha čistá, bílá

díky beránkově krvavé oběti

v ovčíně ať nás Pán uvítá

jako své ztracené ovečky, milované děti.