Petr Tesař (1846 - 1935)

Narodil se 19. února 1846 v Šťáblovicích ve Slezsku. Studia v Olomouci zakončil r. 1871. Vysvěcen byl 5. července 1871 Bedřichem Fürstenbergem, arcibiskupem olomouckým. 12. července 1871 se stal kaplanem v Napajedlech. Od dubna 1878 administrátorem a od 26. června 1878 farářem v Halenkovicích.

Nový kněz hned po svém příchodu začal s obnovováním chrámu ke 100. výročí jeho posvěcení. V r. 1879 zakoupil nový kalich za 135 zlatých a nechal znovu pozlatit již starý omšelý kalich za 20 zlatých. Jeho zvelebování pokračovalo i nadále a tak v r. 1881 objednal nové varhany se 6 registry v manuále a 2 registry v pedále za 850 zlatých. V Pamětní knize se totiž uvádí, že stály 94,45 zlatých. To by spíše znamenalo jejich opravu (také proto, že při nedávné opravě - 2009 – byla na nich stále stejná firma Fr. Šindler). Dále se zde píše, že do té doby halenkovický kněz, co tam byl, neslyšel varhany v chrámu, z čehož lze usuzovat, že původní varhany asi dosloužily a za otce Tesaře nehrály... Nové (či opravené) byly tedy posvěceny na Hod svatodušní napajedelským děkanem Františkem Fádrusem.

V presbytáři byla položena nová dlažba objednaná ve Vídni a od 9. 7. – 23. 7. 1883 byla usazována nejprve 1. a pak 2. polovina nového hlavního oltáře, který zhotovil Josef Pahler, umělecký stolař a řezbář z Opavy. Oltář byl pak ještě do 22. 10. pozlacován. K tomu byla též instalována nová dřevěná mřížka a obnoveny byly i sochy u sv. Kříže. Nově byl zřízen oltář P. Marie Lurdské a nový Boží hrob za 209 zlatých.

V naší farnosti působil otec Petr od 26. 8. 1878 do 19. 8. 1884, tedy 6 roků. Od 20. 8. 1884 byl poslán na faru v Tlumačově. Po generální vizitaci 1906 obdržel děkanský límec. Dekretem z 3. 1. 1913 je jmenován místoděkanem napajedelským a administrátorem děkanství. Dekretem z 2. 5. 1914 je jmenován děkanem. R. 1916 odešel do Kroměříže na odpočinek. R. 1921 je jmenován arcibiskupským radou. R. 1933 se odstěhoval do Švábenic, kde 16. 10. 1935 zemřel.

Otec Petr Tesař se zajímal též o historii. Obšírnější životopis P. Tesaře jako historika podává Josef Malý ve Věstníku Matice Opavské roč. XXXX. 1935 na 9 stranách. P. Tesař založil v Halenkovicích Pamětní knihu farnosti. Do ní zapsal mnoho zajímavého. Jeho pohřbu v rodných Šťáblovicích se zúčastnil jako tehdejší kaplan v Jaktaři u Opavy i P. Fr. Chála, pozdější halenkovický kněz...

František Matulík (1855 - 1939)

Narozen 21. 2. 1855 v Miškovicích. Studia v Olomouci ukončil v roce 1880, kde byl vysvěcen 5. 7. 1880 Bedřichem Fürstenbergem, arcibiskupem olomouckým. Po vysvěcení se stal kaplanem v Lidečku (27. 8. 1880 – 8. 2. 1882). Pak byl kaplanem ve Vsetíně až do 14. 7. 1882. Potom je kaplanem v Napajedlech. 28. 5. 1884 administrátorem v Tlumačově a od 20. 8. 1884 je administrátorem v Halenkovicích. Na zdejší faru je poslán 19.11.1884. Za jeho pobytu byl rozšířen místní hřbitov. Roku 1885 pořídil dvě nové stolice za 31 zlatých. 29. března 1888 byl posvěcen nový prapor. V roce 1889 je v obci otevřena nová čtyřtřídní škola.

Roku 1890 ale otec František vážně onemocněl. V bohoslužbách jej zastupoval P. Baltazar Hříva v letech 1891 – 1893 a část roku 1894. V červnu 1894 odešel do penze a 4. července 1894 odešel do Napajedel. R. 1896 se opět stal administrátorem v Hošticích. R. 1897 administrátorem a 2. 9. je poslán na faru v Horním Němčí. Od 20. 6. 1907 působí na faře ve Zborovicích. R. 1925 odešel na odpočinek a žil ve Zborovicích. Pak se odstěhoval do rodiště. Zemřel v Míškovicích 31. 5. 1939 ve věku 84 let a je tam pochován. Pohřební obřady vykonal holešovický arcikněz a kanovník Jan Hitel.

Ignác František Kremel (1865 - 1929)

Narozen 1. února 1865 v Janovicích na Moravě. Studia ukončil v Olomouci r. 1888. Vysvěcen byl 5. července 1888 v Olomouci Bedřichem Fürstenbergem, arcibiskupem olomouckým. Od 4. srpna 1888 do 3. července 1890 byl kaplanem v Pozlovicích. Od 4. července 1890 do 15. března 1892 se stal kaplanem v Březolupech. Pak administrátorem a osobním kaplanem - tzn. výpomocným při nemoci či stáří farního kněze v Halenkovicích do 5. května 1894. Pak odchází jako kaplan do Nové Vsi, 1895 je zase kaplanem v Derflích. 21. března 1900 je poslán do Francové Lhoty do r. 1916. V témže roce se stal farářem. V roce 1917 je poslán na faru do Valašských Klobouk, kde se stal viceděkanem. Zde také 9. února 1929 zemřel ve věku 64 let.

Leopold Černý (1868 - 1936)

Narodil se 2. dubna 1868 ve Ptení. Studia v Olomouci ukončil r. 1893 a vysvěcen 5. července 1893 Dr. Theodorem Kohnem, arcibiskupem olomouckým. Od 29. července 1893 - 5. května 1894 působí jako osobní kaplan v Podhradní Lhotě. Od 6. května 1894 do 21. 11. 1894 je osobním kaplanem v Halenkovicích. Pak kaplanem v Lipníku, r. 1897 v Hranicích. Dne 25. září 1912 se stal farářem v Týně. Od r. 1914 byl farářem v Bělotíně. Zemřel 13. února 1936 v Bělotíně a tamtéž byl 17. února 1936 pochován.

Cyril Laichman (1860 - 1914)

Narozen 7. března 1860 ve Velké Senici na Moravě, okr. Olomouc. Studia v Olomouci ukončil r. 1884. Světitelem byl Gustav hrabě Belrupt Tyssac, světící biskup olomoucký. Od 16. července 1884 – 12. srpna 1885 je kaplanem v Kunčině u Moravské Třebové. Pak do 28. listopadu 1885 administrátorem v Lubníku, následně v Medlově až do 30. června 1886. V Bludově působí do 11. dubna 1888 a pak u sv. Michala v Olomouci do 11. listopadu 1889. V Napajedlech do 6. prosince 1892. Od 7. prosince 1892 administrátorem a od 26. 4. 1893 poslán na faru v Deštné – děkanát Opatovice.

Po dlouhodobém zastupování otce Matulíka, byl na halenkovickou faru vypsán konkurs 12. září 1894. Od 21. listopadu 1894 se tedy o. Laichman stává farářem v Halenkovicích. Už před jeho příchodem, byly proti němu vyvolány štvanice lidí z Napajedel, které padly na "úrodnou půdu" i v Halenkovicích!

Roku 1895 byl k oltáři zakoupen nový koberec a provedeny opravy ve farní budově. 17. října 1896 je kvůli špatné akustice zřízena nová kazatelna v románském slohu za 650 zlatých. Ve dnech 23. – 27. dubna se koná Triduum Svatého týdne, které vede P. Filip Malý, SJ. Uskuteční se dvě pouti u sv. Petra a Pavla, také pouť na Velehrad. R. 1898 je objednána nová socha P. Marie z Paříže za 155 zlatých, na ni 100 zlatých přispěla Františka Michalíková č. 162. Socha byla posvěcena 1. května. V tomto roce byly dobrodinci zakoupeny kněžské bohoslužebné oděvy. Pozlacení monstrance činilo 27 zlatých. Byla zakoupena nová křížová cesta od malíře Františka Přečka z Kroměříže a zřízen nový oltář Nejsvětějšího Srdce Páně, na nějž bylo farníky velmi rychle vybráno. V péči o duchovní obrození farnosti se ve dnech 11. - 19. listopadu 1899 konala sv. misie, kterou vedli P. František Pold a P. Jan Nepomuk Kalaš.

Roku 1900 byl k soše P. Marie zřízen boční oltář a pozlaceno 8 svícnů. 8. 9. 1900 byla ve farnosti založena Kongregace Mariánských jinochů a mužů, která čítala 22 členů. K zahájení nového století byl 1. 1. 1901 v chrámě od 9 – 12 hodin výstavení Nejsvětější svátosti. 3. 11. 1901 byla farářem založena a od 11. listopadu zapsána v rejstříku čs. obchodního soudu místní záložna Raiffeisen. Otevřena byla 1. 1. 1902. V představenstvu byli Jan Čevora č. 47, Jan Čevora č. 240, Jan Brázdil č. 48 a Jan Mihál č. 6. Roku 1901 byla provedena malba uvnitř kostela za 900 zlatých a oprava hlavního oltáře za 300 korun malířem Fr. Přečkou.

Kostelu byla darována soška Pražského Jezulátka, dar p. Horkové z ženského kláštera v Praze, vyšívaný pláštík a pláštík na ciborium. R. 1902 byl učitel Josef Mansfeld zbaven varhanictví pro ztrátu horlivosti a vynechání bohoslužeb a byl nahrazen Janem Smejkalem č. 57. Ve dnech 10. – 19. února byly ve farnosti misie. Vedli je P. Jan Cibulka, rektor koleje Velehrad, P. František Vídenský a P. Filip Malý, SJ. Svátosti přijalo 1270 lidí. R. 1903 byl posvěcen prapor Kongregace Mariánské a v květnu provedena vnější oprava kostela, kostel bledožlutě a bíle nalíčen. Práce řídil František Janiš č. 157. Musela být opravena římsa nad hlavním vchodem, která spadla. Poutní mše svaté sloužili P. Josef Stoyhal, SJ z Velehradu a velkou mši P. František Vaculík, kanovník kapituly z Kroměříže.

U otce Laichmana se projevují první příznaky zhoršení zdravotního stavu. R. 1904 je pozlacen emailový kalich, 1905 je položena dlažba na chóře za 115 Kč a postavena nová zídka na hřbitově (stará spadla). Kostel je uvnitř v dolní části vylíčen a také sakristie. Koná se generální visitace. 18. května začíná v Napajedlech, v sobotu ve Spytihněvi a v neděli odjelo beneficium s biskupem Dr. Karlem Wisnarem do Halenkovic. Ve škole zkoušel náboženství a dal najevo svou spokojenost. R. 1906 obdržel otec Cyril titul konzistorní rada.

Toho roku se dlouholeté spory obce a farnosti o vlastnictví hřbitova dostanou k okresnímu soudu, který vyhověl starostovi Janu Juřenovi a hřbitov 27. 6. připsal obcí založené "Katolické farní osadě sv. Josefa v Halenkovicích". 5. května 1907 je pod č. 85/7, výtahem z pozemkové knihy 16.4.1907, hřbitov opět připsán kostelu. Je provedena oprava stropu v sakristii. R. 1908 je zakoupena nová stříbrná pozlacená monstrance s pouzdrem a s 36 českými granáty za 777 Kč.

Kostel neustále bojuje s vlhkostí a tak je r. 1909 provedena oprava vlhkých zdí uvnitř. R. 1910 je nutné provést opravu střechy na sakristii, na faře je postaven nový komín, koupen sporák a zřízena prádelna. 1911 je upravena dlažba před vchodem do kostela, pokračuje stavba zbořené hřbitovní zdi, na faře jsou opraveny stodola, chlévy a zahrada. Na Hod Boží 1912 pukl vánoční zvon a nový byl dodán firmou Hiller v Brně v březnu 1913 za 500 Kč. V témže roce je opravena střecha a vylíčen kostel za 700 Kč.

Práce kněze na duchovním povznesení farnosti a neustálé požadavky ve střetávání se se světem nového 20. století, mu určitě na zdraví nepřidaly. Přesto můžeme říci, že na obou těchto frontách pracoval velmi pečlivě a svědomitě. V březnu je otec Laichman na léčení v Karlových Varech. Otec Cyril dostal 1. února 1913 osobního kaplana Františka Nerada. Ten nastoupil 15. února a vypomáhal do srpna.

1. září 1913 nastoupil nový osobní kaplan Antonín Hoférek. Vypomáhal i napajedelský kaplan Jaroslav Štolfa, hlavně při zpovědi školních dětí. 1. září 1913 otce Cyrila zaopatřil P. Bonaventura Šilhej. P. Laichman zemřel 8. 8. 1914 v 10:20 h. Pohřben je na Velehradě 11. 8. 1914. V naší farnosti sloužil 20 let. Pohřební obřady v Halenkovicích i na Velehradě vedl děkan Petr Tesař z Tlumačova. Na pohřbu byla malá účast našich farníků. (Příčinou smrti byl vleklý zánět jater – žloutenka.)

(vybral a zpr. Jan Kalivoda)