Hurá fotbalu!

23. červen 2016
Buďte pozdraveni všichni fanoušci a "fanouškyně" fotbalu i vy tohoto sportu dosud neznalí! Mnozí jste nadšeni ze současných fotbalových žní, mnozí však již máte fotbalu plné zuby, jelikož v televizi u vás doma nehraje nic jiného. Dovolte mi takovou troufalou otázku. Napadlo vás někdy, kolik toho má fotbal společného s námi křesťany? Tak si zkuste představit...
Fotbalové mužstvo, to je takové pestré společenství jako my křesťané, stmelené společným a vytouženým cílem. Tím cílem je konečné vítězství v zápase a dosažení spravedlivé odměny. Tomuto cíli je v mužstvu ostatně vše podřízeno. Každé správné mužstvo (pardon, klidně by mohlo být i „ženstvo“) šlape jako dobře namazaný stroj. Zmíněný cíl je pojivem jednotlivých různorodých členů týmu a umožňuje mužstvu vystupovat navenek jako jednolitý celek. Trenér je ten, kdo mužstvo směřuje k cíli, k němuž všichni vzhlížejí s velkou radostí, vírou a nadějí. Trenér určuje nejen cestu k cíli, ale je mužstvu oporou a autoritou. Kdo chce přijít k vítězství, musí slyšet trenérův hlas, dát se plně k dispozici a sledovat jeho pokyny. Na každém členu mužstva leží odpovědnost za výsledek celku. Hrát se musí týmově, chyby se sice odpouštějí, ale jejich důsledky mohou být pro hráče i mužstvo nebezpečné, takže je lépe se jim vyhýbat vlastní zodpovědností.
Zápas se hraje v kulisách nádherného a promyšleného díla, kterému se říká stadion. Je to tak trochu divadlo, kde všechny po začátku zápasu pohltí drama hry. Hráčům je dán míč a ten, kdo se opravdu snaží a jde míči vstříc, ho také často má na noze. Panečku, mít míč na noze, to je pramen radosti a zdroj neuvěřitelné energie. To se dějí věci! Hráč mnohdy nad trávníkem spíše letí a jak si umí míč svou šikovností udržet! To se tají dech. Kdo má touhu po vítězství, nabízí se sám k přihrávce a touží po míči. Jakmile míč má, vede ho na branku a v zájmu mužstva ho při dobré příležitosti předává nezištně dalším spoluhráčům. Společný tah na bránu přináší kýžené ovoce. Tím je míč ve svatyni. Pro nezasvěcené na vysvětlenou, svatyní se tady myslí branka...
Zavěsit míč do svatyně je možné pouze tehdy, když se podaří překonat brankáře, který je vždy překážkou na cestě za vítězstvím. Když se ale síť branky rozvlní po dopadu každého brankářem nechyceného míče, tak s pocitem, že vítězství je už na dosah, jásá nejen celé mužstvo a trenér, ale i fanoušci. Dokonce i část těch dosud netečných či zachmuřile nedůvěřivých diváků v ochozech stadionu. Dvanáctým hráčem na hřišti jsou nadšení fandové, kteří jsou součástí mužstva, a to doslova tělem i duší...
A tak už nám v tom panoptiku aktérů fotbalového zápasu zbývají jen pánové v černém s píšťalkou a praporky. Není jich na hřišti mnoho, ale jsou nepostradatelní. To aby dohlédli na průběh zápasu a dodržování pravidel, aby hra byla opravdu tou pravou hrou a svou službou hráče mužstva doprovodili k vysněnému cíli.
Buďte tedy ještě jednou pozdraveni a hurá fotbalu!