1. květen 2014

Na prvního května vzpomínala známá etnografka v rozhlase, jak ji babička spolu s dalšími sestřenicemi oblékala do krojů nebo bílých nažehlených šatiček, vkládala věnečky květů do vlasů a společně šly na májovou pobožnost.

Společně s jejími vzpomínkami se i mně vybavilo, jak jsme svátečně oblečené, s kytičkami živých květů chodily na májovou. Byla mezi námi trochu rivalita, neboť všechny jsme chtěly recitovat májovou báseň k P. Marii.

P. Stanislav Přibyl, CCsR nám přibližuje kdy vznikly tyto pobožnosti a zda mají budoucnost. Je jisté, že první májové pobožnosti začaly v Itálii. V kostele kamiliánů ve Ferraře se roku 1784 konala poprvé řada májových pobožností v dnešním slova smyslu po celý měsíc květen. Pobožnost se stala velmi populární a rychle se rozšiřovala. Z Itálie se dostaly májové do Francie díky jezuitům, do Belgie, do Holandska díky redemptoristům. K nám se dostala tradice májových pravděpodobně z Bavorska a Rakouska na přelomu 18. a 19. století.

Velkým impulsem bylo vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí Panny Marie (1854) a velká mariánská zjevení v Lurdech, La Salletě a Fatimě. Během První světové války byly májové pobožnosti příležitostí modliteb za mír, výjimkou nebyl ani papež Benedikt XV. Stejná situace nastala za Druhé světové války během pontifikátu Pia XII. Tentýž papež doporučuje v encyklice Mediator Dei z roku 1947 (č. 180) májové pobožnosti jako dobré cvičení ve zbožnosti.

Mají májové pobožnosti v dnešní době význam? Jsem přesvědčen, že ano. Jen musí dostat nový prostor v životě církve. Tam, kde nemůže být sloužena mše svatá, má májová velký význam jako prostor společného setkání a společné modlitby. Každý může přijít se svou trochou do mlýna, vyžít svých darů a schopností - ozdobit oltář, zazpívat píseň, něco pěkného přečíst, společně se pomodlit.

Myslím si, že mariánská úcta jako taková i forma májových pobožností mohou mít před sebou velkou budoucnost. Jde o to, abychom od nich nečekali to, co očekávat nelze, a abychom se na svět dívali trochu více srdcem, a trochu méně chladným rozumem. Koneckonců, ne nadarmo nazval Karel Hynek Mácha máj časem lásky…