Život R. F. Prevosta (Lva XIV.)

komínek ve Vatikánu
18. květen 2025

HABEMUS PAPAM! Oznámily zvony chrámu sv. Petra v Římě 8. května 2025. 267. papežem se stal  Robert Francis Prevost ze Spojených států amerických. Za papežské jméno si vybral jméno Lev XIV.

Narodil se 14. září 1955 v Chicagu do rodiny, která má francouzsko-italsko-španělské kořeny. Studoval matematiku a filosofii na univerzitě ve Filadelfii, v roce 1977 vstoupil do řehole augustiniánů. Kněžské svěcení přijal v Římě 1982. Získal doktorát z kanonického práva a rozhodl se pro pastoraci jako misionář v Peru. Zde působil jako kněz misionář nejprve na území původní civilizace starých Inků, působil v arcidiecézi Trujillo na pobřeží Tichého oceánu.

V roce 1999 se vrátil do Chicaga a byl zvolený za provinciála augustiniánské provincie Matky dobré rady v tamní arcidiecézi. Po dvou a půl letech byl zvolený za generálního představeného augustiniánů a působil zde dvě funkční období do roku 2013. V této době navštívil Klášter augustiniánů na Malé Straně v Praze, klášter augustiniánů v Brně i kláštery na Slovensku.

V roku 2014 se vrátil do Peru, byl papežem Františkem jmenovaný za apoštolského administrátora diecézi Chiclayo. V roku 2015 byl jmenovaný biskupem Chiclayo. V době svého působení v Peru byl i podpředsedou a členem stálé rady Peruánské biskupské konference v letech 2018 až 2023. V letech 2020 a 2021 byl biskup Prevost apoštolským administrátorem v peruánském městě Callao.
V lednu 2023 jmenoval papež František biskupa Prevosta za prefekta Dikastéria pro biskupy, což je vlivná pozice zodpovědná za výběr biskupů, kterou zastával až do smrti papeže Františka 21. dubna 2025. Dne 30. září 2023 papež František povýšil Prevosta do hodnosti kardinála.

8. května 2025 v době své čtvrté volby zvolilo kolegium kardinálů Roberta Francisa Prevosta za novou hlavu katolické Církve. Zvolil si jméno Lev XIV.

Lev XIV. byl zvolen 8. května, tento den připomínáme svátek zjevení sv. Michaela Archanděla na hoře Gargano v roce 1663. Současně si připomínáme i svátek P. Marie Prostřednice všech milostí. Ve svém prvním projevu Lev XIV. vzpomněl Pannu Marii Pompejskou a pomodlil se modlitbu Zdrávas Maria. O Matce Boží řekl: „Maria chce vždy kráčet s námit.“

Vatikanisti uvádí, že Lev XIV. při svém prvním veřejném vystoupení, byl oděn do tradičního protokolárního oděvu, zvolil si silné a starobylé jméno a projevil značnou úctu k Panně Marii.

Papež byl oděn do bilé reverendy se superpelicií, purpurovou mozetou, zlatem zdobenou štólou a zlatý pektorál s relikviemi sv. Augustina, sv. Moniky, sv. Tomáše z Villanovy, bl. Anzelma Polanca a Bartolomea Menochia; úsměv a potlačené slzy v očích, značná zbožnost a úmysl osobnostně „ustoupit, aby vynikl Kristus“. To poslední nový papež také vyjádřil ve své homílii při mši svaté v Sixtínské kapli, když připomínal slova sv. Ignáce Antiochijského hovořícího o „závazku každého, kdo v Církvi vykonává službu autority. Ustoupit, aby zůstal Kristus. Stát se malým, aby On byl poznán a oslaven…“

Starobylým jménem Lev vyslal nový papež určité poselství. Sv. Lev I. Veliký převedl Církev z antiky do středověku a svojí mírovou diplomacií pozměnil (anebo zmírnil) plány Attily a Gensericha dobývat Řím a prolévat jeho krev. Lev XIII. zase přenesl Církev z 19. do 20. století a byl autorem více jak 60 encyklik, nejznámější je sociální encyklika Rerum novarum (směrnice jak řešit dělnickou otázku).

Symbolika erbu papeže Lva XIV.

Erb papeže Lva XIV. je rozdělený diagonálně na dvě části, přičemž každá nese hluboký teologický a osobní význam. Horní modré pole s bílou lilií symbolizuje Nebe, přičemž modrá barva je tradičně spojená s úctou k Panně Marii. Současně bílá lilie je klasickým symbolem čistoty a nevinnosti a také je spojená s mariánskou úctou.

V spodní „krémové“ (slonovinové) časti erbu se nachází pole se srdcem na knize. Také slonovinová barva je interpretovaná jako symbol svatosti a čistoty. Srdce probodnuté šípem položené na knize je znakem augustiniánského řádu, z kterého papež pochází. Tento obraz odkazuje na sv. Augustína, který svoje obrácení vyjádřil slovy: „Vulnerasti cor meum verbo tuo“ („Probodl jsi moje srdce svým slovem“). Tyto prvky dohromady vyjadřují papežovu duchovní cestu a jeho oddanost mariánské úctě a augustiniánské tradici.

Papežské motto na erbu „In illo uno unum“ pochází z komentáře sv. Augustina k žalmu 127 a v překladu znamená „V Něm jednom jedno“. Heslo zdůrazňuje jednotu v Kristu.