Zamyšlením k slavnosti "Božího těla"
Při exkurzi do velkého podniku na zpracování ovoce dostal průvodce od jednoho návštěvníka dotaz: "Co byste dělali, kdyby přišel velmi suchý rok a byla by u nás velká neúroda ovoce?" Zaměstnanec odpověděl bez jakéhokoli zaváhání: "Náš podnik není závislý na tuzemské úrodě. Není pro nás problém přivézt potřebné ovoce odkudkoli ze zahraničí."
Dovoz potravin je dnes skutečně malý technický problém. Velká města žijí jen z dovezeného. Když se podíváme do regálů našich supermarketů, nalezneme tam potraviny z různých koutů celého světa. Navíc je potravin tolik, že je sami ani nejsme schopni spotřebovat. Podle statistických údajů vyhodí jeden obyvatel Evropské unie průměrně 174 kg potravin za rok. (To je skoro půl kilogramu za den!) V této souvislosti je naprosto nepochopitelné, že velká část obyvatelstva naší planety trpí podvýživou a že počet těch, kdo ročně umírají hladem, je vysoký a nezmenšuje se. Vždyť by přece doprava potravin v době astronomických letů neměla být technickým problémem ani do nejzapadlejších míst Afriky nebo Asie.
V evangeliu čteme zprávu o zázračném rozmnožení chlebů. Celému vyprávění o zázraku předchází věta, kterou považuji za stěžejní: "Když (Ježíš) vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto." (Mt 14,14) Pán Ježíš má s člověkem soucit, není lhostejný. A tato lítost ho podněcuje k jednání. Zdá se mi, že soucit s druhým, lítost nad nedostatkem či utrpením druhého, která vede člověka k činu, je větší zázrak než kdyby někdo pouhým slovem tvořil či měnil věci.
Poskytovat druhým lidem pomoc a usilovat o mír a spravedlnost, to jsou velké úkoly pro každého, komu záleží na tom, aby jeho život měl smysl. Kristovy zázraky tuto povinnost nijak neumenšují, ale naopak ji ještě zdůrazňují a dávají jí nový rozměr. Starat se o druhé, pomáhat jim a hájit je, to pro křesťana znamená dívat se na druhé, jako se díval Pán Ježíš a dělat pro ně, co by pro ně dělal on. Ten, kdo přijímá Kristův chléb, by měl znovu a znovu zázračné rozmnožení chleba sloužícího k nasycení lidí hladových, nešťastných a trpících dále rozvíjet. To je mnohem víc než zajistit, aby měl každý člověk co jíst. Znamená to ujistit každého o tom, že je milován.