23. duben 2019

Chtěla jsem poprosit, zda by bylo možno odpovědět na otázku, jaké jsou Velikonoce vTyrolsku, jak se prožívají a v čem se liší?

Jaro je snad nejkrásnější roční období. Příroda po dlouhé zimě rozkvete, dny jsou delší a teplejší a všichni se těší na velikonoční svátky, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, protože při nich prožíváme radost z Kristova vítězství nad smrtí.

Sváteční dny jsou tady spojeny s návštěvou příbuzných či přátel a většina Tyroláků samozřejmě nevynechá ani návštěvu kostela a velikonoční bohoslužby.

Velikonoce v Tyrolsku jsou plné tradičních oslav a slavností jako jsou pašijové hry, velikonoční trhy, procesí na Květnou neděli a liturgická oslava Kristovy smrti a zmrtvýchvstání.

Každých šest let se v rakouské vesnici Erl konají nejstarší pašijové hry v německy mluvících zemích. Měl jsem možnost je shlédnout v roce 2013, když bylo výročí 400 let od prvních pašijivých her v této obci. Další hry, kterých se vždycky zúčastní kolem 600 amatérských herců z malé místní komunity, se budou konat v letošním roce 2019 od května do října.

Pašijové hry 2019

V diecézi Bolzáno-Brixen, kde je rovněž Pastorační dům Velehrad, jsou tradice a zvyky a jejich slavení hodně podobné tomu, jak se prožívají u nás.

V kostelích jsou události spojené se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista většinou znázorňovány na hlavních oltářích a podle liturgického slavení, kde se „kulisy“ podle aktuální liturgické připomínky (vjezd do Jeruzaléma, ustanovení Večeře Páně, ukřižování, Boží hrob) postupně mění.  Viz. hlavní oltář farního kostela ve Sv. Martinu/Gsies – Boží hrob.

Některé zvyky ve velikonočním období:

• Na Květnou neděli (Palmsonntag) kdy si církev připomíná slavný vjezd Krista Pána do Jeruzaléma, se na začátku procesí žehnají bohatě zdobené ratolesti tzv. Palmsträuße (Palmové kytice), lidově: Palmbesen (Palmové koště), které děti nesou v průvodu do kostela, kde dotváří slavnostní řád bohoslužby.

• Při mších na památku Večeře Páně na Zelený čtvrtek je stejně jako v některých našich farnostech tradice umývání nohou. Po bohoslužbě je v některých farnostech celonoční bdění před vystavenou Eucharistií v Getsemanech. Farníci z různých částí obce mají vedenou hodinovou adoraci.

• V neděli Zmrtvýchvstání Páně na závěr mše svaté se žehnají pokrmy, které jsou v krásně zdobených proutěných košících.Toto žehnání souvisí se starou postní praxí, která zapovídala požívání nejen masa, ale i vajec a sýra. Tyto pokmy byly o velikonocích žehnány pro jejich první domácí použití. Zvláštní symboliku má velikonoční vejce – symbol života. Žehnání pokrmů připomíná, že společenství se zmrtvýchvstalým Kristem u eucharistického stolu má pokračovat doma v hostině lásky – agapé. Nedělní velikonoční oběd tedy tvoří požehnaný špek, šunka, klobásy, různé druhy sýrů, vejce, křen, chřest, víno a samozřejmě mazance z hutného těsta.

Koledovat s pomlázkou děti v Tyrolsku ale nechodí – ostatně pomlázka jako pohanský obyčej je tu skutečně neznámá. Malovaná vajíčka s nejrůznějšími dobrotami hledají malé děti buď na zahradách,nebo v přírodě, kam jim je schovali rodiče. Ti pak ale dětem tvrdí, že jim je tam schoval velikonoční zajíc. První zmínky o podobném schovávání vajec a sladkostí pocházejí ze 17. století. Symbolem zdejších velikonoc je tedy zajíc - i když se prý tímto symbolem stal v německy mluvících zemích teprve před dvěma sty lety.