4. srpen 2026

Jenom žasneme, jak rychle se vše okolo nás mění. Ponechám teď stranou revoluce v oblasti mezilidských vztahů, kultuře, politické smrště a přívaly zaručených rad médií a umělé inteligence, co a jak bychom měli dělat a všechny další překotné a znepokojující změny…

Jistě jsou to témata hodná zřetele, ale rád bych připomněl jinou, fascinující věc. Tuhle jsem se zatoulal do lázní Leopoldov, nebo chcete-li, lidově řečeno na Smraďavku. Mnozí z vás tam jistě byli, aspoň jednou, třeba v dětství nebo mládí. Dodnes je to klidné a přívětivé místo, kde může člověk usazen na lavičce v myšlenkách objevovat dosud nepoznané a nacházet překvapivé souvislosti.

 Na místě samém vyvěrá léčivý sirovodíkový pramen, známý už několik století. V 17. stol. nad vývěrem postavili majitelé buchlovského panství kapličku sv. Kříže. Ta vám zaručeně poskytne chládek, ticho a soukromí. Ač je v sezóně návštěvníků v okolí spousta, jejich kroky do nitra kaple moc nevedou. K jejich škodě jim možná uniká genius loci tohoto místa, kde naši předci spojili místo modlitby k Pánu s místem, kterým z hlubin Země tryská dar, bez nějž by nebylo života…

Hned ve druhém verši Bible českého ekumenického překladu (Gen 1,2) je k otázce stvoření světa praveno, že „Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.“ Voda jako počátek všeho, voda jako bílé plátno umělce, který do něj štětcem a barvami vtiskne své představy. A nad vodami jako líhní života z rukou Tvůrce se vznáší jeho duch. Nedá mi, neupozornit v tento moment na jednu zásadní věc…

Ač byla země pustá a prázdná, nad propastnou tůní byla tma, je tato zdánlivá beznaděj a zmar zbořen hned následujícím slůvkem ALE. Pusto prázdno a tma, ALE nad vodami vznášel se duch Boží… Z prostého ALE lze cítit napětí a přísvit naděje a velkých věcí, které popisují následující verše, kdy Stvořitel dává všemu smysl. Možná bychom si mohli i dnes, ve složitých situacích doprovázených pocitem beznaděje, marnosti a temnoty, připomenout, že je tu stále duch Boží. Říct si také ono ALE… Kaple sv. Kříže na Smraďavce trůnící nad vývěrem pramene, jakoby zhmotňuje tyto úvodní verše knihy Genesis.

Kéž vleje voda živá vše dobré do našich srdcí i krajiny, posílí nás a dá vzejít plodům nesoucím užitek. Řečeno slovy nádherného žalmu (Žalm 1,3) o blaženém muži, co se neřídí radami svévolníků: Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.