26. říjen 2019

Tak konečně vyjíždíme!   Směr Olomouc – halenkovská fara, čas sychravý a deštivý, konkrétně dne 5. října 2019. Ohlášený začátek akce na 16. hodinu odpolední v našem případě s výjezdem po pozdějším obědě opravdu nehrozí, takže před farou úspěšně parkujeme jako poslední někdy po hodině 17. Vzhledem k počasí popojíždí venku s kočárkem jen statečná mamka Hanka, vzápětí se z útrob budovy vyřítí Máňa a v autě něco hledá – teď už si přesně nepamatuji, jestli tu skutečnou kytaru nebo tu úžasně dobrou vlastnoručně vyrobenou, která se konce setkání v celku nedožije.

Poté co z auta vylovíme nějaké ty křup pochutiny hurá na ně - ty zbývající, kteří se v nově opravené místnosti fary v hojném počtu sešli kolem stolu plného dobrot a v příjemném teplíčku si tam povídají a povídají a taky vzpomínají a vzpomínají…. A já v duchu radostně konstatuji, že všechny zúčastněné poznávám a s nikým z nich se nevidím až po té dlouhé době 30 let, ale dařilo se mi je alespoň občas potkávat, hlavně těch posledních 15 let, kdy jsem se z rodné vísky odstěhovala. Teď už jen stačí poslat rodinku hezky dolů z kopce k mým rodičům a už se můžu taky přidat a povídat a vyzvídat co nového a listovat v těch starých fotoalbech… tak stop, ještě ne, ještě prosím skupinové foto… no, co se dá dělat, bude to už vypadat jinak než ty kolující fotky, ale zase na druhou stranu za pár roků to člověk ocení.

A ještě následuje nezbytný nácvik písniček na nedělní mši za všechny členy scholy a jejich rodiny a pak všichni společně odcházíme chválit, prosit a děkovat a zpívat přímo k Němu do našeho halenkovského kostelíčka. Modlitby se ujímá Miriam a slovy vyjadřuje vše, co nám běží hlavou, co cítíme… mě osobně nejvíc oslovuje úvahou o tom, jak si každý neseme svůj kříž a jak je důležité plnit s pokorou své každodenní povinnosti a naplno prožívat s radostí a důvěrou v Boha každý den. To není fráze, ale cesta jak svůj život smysluplně naplnit, a ne čekat na něco velkého co přijde pokud možno bez mého přičinění…. Společně k Němu vysíláme naše modlitby, zaznívají slova, písně, On slyší i všechny naše skryté prosby. Bohu díky za všechny z nás, za naše rodiny a blízké a dej nám Pane prosím lásku, naději a víru na našich cestách. A moc se těším na příští setkání….

PS Návod na to, jak prožít svůj život tam kde jsme od P. Štěpána Smolena.