Setkání farních rad děkanátu Zlín

kostel ve Zlíně
14. únor 2015

Ve čtvrtek 12. února 2015 se zástupci farních rad děkanátu Zlín sešli na společném setkání se svými kněžími, děkanem P. Ivanem Fišarem a otcem arcibiskupem Janem. Také naše farnost zde byla zastoupena členy farní rady.

Otec arcibiskup se ve svém vystoupení zaměřil na hlavní problémy naší církve a to postupným ubýváním jejich členů, ale také současně nad nedostatkem těch, kteří dobrovolně věnují svůj čas potřebným.

Ústavní soud zakotvil v jednom svém rozsudku následující větu: "Farnost má nejen bohoslužby, katechezi, ale i péči o potřebné, tj. diakonii.“ Jsme jediným státem, kde katolické církvi tyto „povinnosti“ určil ústavní soud.

Člověk je Bohem milován a obdarován, vše je nezasloužený dar, který člověk od Boha dostává, je to MILOST. Tedy záleží na každém člověku, jak se s touto skutečnosti vyrovná a zda-li přijme svůj úkol ve farním společenství a stane se dobrovolníkem "dobré věci“.

Absence dobrovolnictví může být důsledkem nedostatku živé víry. Zdůraznil arcibiskup Jan. Dobrovolnictví je občanská ctnost. Ctnost je definována v katechismu jako trvalá a pevná dispozice konat dobro.

Životaschopnost farnosti se měří schopností vidět očima víry, ochotou sloužit a přinášet oběti.

Farnost je přece rodina a tak jak funguje dobrá rodina, by měla fungovat i farnost. A jak je možno "přiložit ruku k dílu“?

Mezi dobrovolnictví lze zařadit:

  • výzdobu kostelů – arcidiecéze pořádá kurzy pro květináře

  • vydávání farních časopisů – arcidiecéze pořádá kurzy pro tuto činnost

  • pomoc s dopravou seniorů na bohoslužby

  • podívat se kolem sebe, zda-li by naši sousedi rádi nepřivítali na návštěvu kněze

  • pomoci vytvořit společenství pro rodiny, nejen kde by trávili společně čas s dětmi, ale také aby starší manželé pomáhali mladším v odpovědích na jejich otázky, na které již oni své odpovědi nalezli (často o problémech, které se vyskytnou je lépe hovořit se známými, kteří třeba prošli obdobnými problémy, než nic nedělat a později tyto problémy už nevyřeší ani odborník)

  • nebát se a pomoci farnosti jako kostelník

  • zajistit úklid kostela v rámci farního společenství, aby se nemusel úklid zajišťovat skrze úklidovou agenturu

  • navštěvovat staré a nemocné členy farnosti, hovořit s nimi, modlit se s nimi nebo jim třeba jenom chvíli číst. Tito lidé zažívají samotu a tak jim je třeba od ní pomoci.

  • je třeba také nezapomínat na děti, neboť oni jsou další generace farníků a farnic; zorganizovat jim společenství a různé aktivity, které by jim pomohly navést na cestu víry

Arcibiskup Jan se odvolával na současného papeže Františka, který na Synodě pro rodinu uvedl: "Kořenem rodinných problémů je nedostatek víry a života s Bohem“. Nic více nelze dodat. Pouze dostatek víry a spojení s Bohem nám pomůže objevit poklady, které nám byly svěřeny a je potom na nás, jak s těmito poklady naložíme. Zda své hřivny zakopeme nebo rozmnožíme.

Výchovou k oběti pomáháme řešit světové problémy vyrůstající z ateismu a globalizace v jejich kořeni. Neboť se přestaneme ptát, co z toho mám, jaký užitek, jaký přínos či profit, ale skrze solidaritu s ostatními nalezneme skutečnou radost a smysl života. Neboť již v Písmu svatém je psáno: "Nemůžeš sloužit Bohu i mamonu.“