20. leden 2018

Víte o tom, že papoušek ara může pozřít všelijaké plody, jádra a ořechy, co jich jen v pralese je, aniž by měl problém s jejich toxicitou? Já to donedávna také nevěděl. Lidské poznání přírody však přece jen nepatrně pokročilo, a tak vědci přišli na to, že papoušek ara pravidelně konzumuje určitou porci jílu. Jíl v pralese obsahuje chemické látky, které ho chrání před toxickými látkami ukrytými v jeho potravě. Úžasné! V přírodě je tolik zázraků! Věřte, o vše je dobře postaráno, papoušek ara jest toho příkladem!

S vědomím důmyslnosti díla Stvořitele bychom měli dostát svému poslání. Milovat, protože jsme byli stvořeni a povoláni na svět s láskou a k lásce. A hned mne napadá s povzdechnutím – jak málo umím milovat, jak málo se umím radovat, jak málo se umím ponořit do nádhery každého okamžiku! Jak moc jsem roztěkaný a zaneprázdněný něčím „veledůležitým“. Jak moc směřuji kormidlo své pozornosti na sebe a žehrám na dnešní dobu. Toužím po změně a slepě přehlížím to, že možnost změny mám ve svých rukou.

Ruce jsou totiž pro člověka mimořádně důležité. Dokážou hladit, pomáhat, objímat, budovat, ale i bořit a ubližovat. Mohu jimi vzdávat úctu, hrozit, vyjádřit radost, žal i zklamání. Rukama můžu také volit. V kráse lidských dlaní je vepsán celý život, jeho tvrdost i dřina obtisknutá do zažloutlých mozolů. S holýma rukama na svět přicházíme a stejně tak ho s holýma rukama opouštíme.

Přátelé, s touhou po radosti z každého okamžiku pojďme vlastníma rukama měnit náš svět k lepšímu. Čímkoliv, všeho je třeba. Ať už prací, modlitbou, útěchou potřebných a v neposlední řadě i volbou prezidenta naší vlasti. A právě k tomu vám přeji uvážlivou a šťastnou ruku, vědomí blízkosti a důmyslnosti Stvořitele, a také naději a radost Božích dětí!