3. říjen 2020

Vadí Vám roušky v kostele, položila jsem tuto otázku u vchodu do kostela a dostala jsem následující odpovědi:

Máme krásný čas babího léta, trochu nám to kazí katastrofické scénáře současné pandemie, ale všechno jednou pomine... Hlavně ať to vydrží nemocnice a celkově zdravotnictví, ne všichni jsou nemocní na covid a právě na další choroby jakoby se zapomnělo...

Covid odstonáme, to nás asi nikoho nemine a holt už tu tento vir bude s námi napořád. Ale spousty lidí potřebují léčit své jiné neduhy a na to se zapomíná, ty další nemoci nevymizely... Tak snad to zvládneme přečkat a budeme k sobě navzájem ohleduplní.

Různá vládní opatření mi připadají dost nesmyslná a chaotická, nicméně taková rouška je to nejmenší, co můžeme s ohledem na druhé udělat, takže si myslím, že bychom to mohli všichni dodržovat a v obchodech, kinech, uzavřených prostorách ji nosit.

Docela mne překvapuje, kolik (zejména mladých, zdravých a silných) i v naší farnosti kroutí hlavou nad rouškou v kostele a vysmívají se tomu. Přitom stačí tak málo a může přijít nemoc a v takové situaci by si asi nikdo nechtěl komplikovat život ještě další nemocí, v kostele je spousta seniorů, pro které může být nákaza fatální. Přece tam nebudu mezi nimi bez roušky demonstrovat svou sílu nebo mládí, měl bych spíš brát ohled na jejich obavy, to že je můžu svou nezodpovědností a pýchou v podstatě zabít.

Nevím, přijde mi to dost bezohledné a smutné, když kněz v ohláškách oznamuje aktuální hygienická opatření při mších atd. a někteří kroutí hlavami, obrací oči a vysmívají se snaze starší a nemocné ochránit alespoň tou rouškou nebo dezinfekcí rukou u vstupu do kostela.

No, prostě naše rodina to dodržovat bude, nebojíme se snad ani tolik vlastního onemocnění, ale jde o ty druhé, kterým by případná nemoc mohla způsobit velké komplikace nebo i smrt. Snad to pochopí i druzí, možná časem...

Bude vám chybět zpěv při mši sv.?

Starší žena, u vchodu do kostela mi odpověděla bez sebemenšího zaváhání.

Slavnostní mše svatá je krásná, je-li doplněna hrou na varhany a zpěvem sboru i všeho božího lidu. Pokud zavřete oči, vnímáte krásu hudby a slyšíte zpěv sboru, je to jedinečný způsob, jak oslavit Boha a celé jeho stvořitelské dílo. Tento pocit nedokáže nahradit, ani sebevýznamnější koncert.

Víte, mám zkušenost z Polabí, kde se na mši svaté sešli pouze dva až tři farníci, z nichž jeden byl kněz. Byla sloužena tzv. recitovaná mše sv. Jelikož bylo v chrámu ticho, slova kněze, které pronášel, dokázala naplnit touhu lidské duše o setkání s Bohem. V tichu chrámu dokážete vnímat každé slovo, které je vyřčeno a současně mu zcela a jasně rozumíte.

Využijme tedy toto omezení, vždyť kostely se nezavírají, pouze nebudeme 2 týdny zpívat, a pokusme se, prožít tyto mše svaté tak trochu jinak. Můžeme vnímat všechny slova, která pronáší kněz například při bohoslužbě oběti, neboť běžně je díky zpěvu nevnímáme. Přála bych všem farníkům, aby tyto bohoslužby prožili v tichu modliteb a nalezli jak krásu recitované modlitby, tak blízkost Boha a objevili že i bez zpěvu lze vyjádřit díky, chválu a prosby.