Já a půst

Vždy, když přichází popeleční středa, si vzpomenu na svého strýce. Rád kouřil doutníky, ale zachovával zásadu, že v "postu" a adventu je třeba se této „rozkoše“ vzdát. Člověk si má připomenout v tomto období, že je třeba činit pokání a odříci si toho co má rád a nebo co mu činí potěšení. Myslím, že toto vzdání se příjemného, přináší daleko více, než jsme schopni si připustit.

Velikonoce, které následují po tomto čase rozjímání a odříkání, budeme schopni daleko více pochopit a prožívat, neboť i my jsme se sami dobrovolně rozhodli pro „oběť“, která s obětí Kalvárskou je nepatrná, ale „v Jeho“ očích má svou „cenu“. Nekouřím a proto volím vzdání se svých oblíbených oříšků… Věřte, že ne vždy je snadné nechat ruku v kapse, než sáhnout do misky pro oříšek.