2. říjen 2019

V neděli 22.září jsme se mohli při mši sv. setkat s O. Milanem Palkovičem, který má provázet naši farnost na pouti do Svaté země. Po mši svaté jsme se ho zeptali:

Co je pouť pro „moderního člověka“ a jak může toto putování po Svaté zemi člověka změnit?

Pouť je od slova putovat a ne od slova kolotoč. Moderní člověk dnes znovu objevuje krásu zvláště pěšího putování, protože pouť nabízí cíl.  Poutí do Svaté země navíc cílíme ke kořenům naší víry a to pomáhá člověka ani ne tak změnit, jako spíše obnovit.

Program pouti zahrnuje všechna významná místa, na které se Vy nejraději vracíte a proč?

Hlavním cílem je chrám Božího hrobu. Místo Ježíšovi smrti a zmrtvýchvstání. Každý rok minimálně na „Dušičky“ zavítáme k hrobům našich blízkých.  Hvězdička symbolizuje betlémskou hvězdu a křížek symbolizuje naši víru, že Kristův kříž přemohl smrt a jednou přemůže i tu naši. O nejvýznamnějším místě mám jasno.

Je rozdíl mezi putováním v dobách minulých a v současnosti. Již v období první republiky se uskutečnily velké poutě českých a moravských katolíků na tato svatá místa. Co by nás mělo přimět k odhodlání být jejich následovníky?

Pozor, první poutě proběhly už za Rakouska-Uherska. Jelo se vlakem do Terstu a potom lodí do Haify. Naši předkové to měli několikanásobně náročnější z hlediska pohodlí a náročnosti. Historicky první papež po svatém Petrovi ve Svaté zemi byl teprve Pavel VI. Na některých místech plakal dojetím, někam jako např. do večeřadla ho ani nepustili. O to více bychom si měli vážit možnosti tyto místa navštívit.

Z vyprávění poutníků, kteří uskutečnili pouť do Svaté země, je patrná touha se vrátit a opět se setkat  s biblickými místy. Máte zkušenost, že se poutníci vrací?

Ano mám. Někteří si chtějí prohloubit svoje znalosti o Svaté zemi, jiní tam chtějí vzít i svoje blízké a prožít to s nimi, někteří třeba z vděčnosti.  V letošním roce jsem provázel mimo jiné dva páry manželů, kteří jeli poděkovat za dar nového života, který si ve Svaté zemi vyprosili.

Blízký Východ je často považován za místo nepokojů a mnozí poutníci mají obavy o bezpečnost. Jakou zkušenost máte s pobytem v Izraeli.

Nebudu tvrdit, že oblast Blízkého východu je oázou klidu.  Izrael je ale moderní zemí evropského střihu s velkým důrazem na bezpečnost. Existuje tam napětí mezi Izraelci a Palestinci, ale turisté a poutníci nejsou cílem útoků, na rozdíl od letovisek v Turecku, Egyptě nebo Maroku. Do země nemají extrémisté přístup, soukromé vlastnictví zbraní je pod přísným dohledem a technologické vybavení policie a armády patří k nejlepším na světě. Já se i v nočním Betlémě cítím bezpečně na rozdíl od Brna nebo Prahy.

Z Vašich odpovědí jsme se mnoho dozvěděli. Ještě poslední otázka na závěr. Blízký Východ má odlišnou kulturu oproti nám. Při balení zavazadel máme pamatovat i na "něco k snědku" nebo předkládaná jídla jsou vynikající a rozšíří naše poznání, že nejenom česká kuchyně je skvělá?

Já se vždy těším na výběr čerstvých salátů. Nevozím s sebou nic moc navíc a cítím se dobře. Ráno jsou vždy vejce v různých  variantách a po takové snídani pak nemá člověk hlad. Přes den mně stačí nějaká tyčinka, nebo ovoce a večeře je zpravidla bohatá. Kdo si není jistý, ten si může přibalit trvanlivý salám, ale varuji před velkou zásobou řízků. Ty mají tendenci třetí den pochodovat. Ne vždy je k dispozici lednice. Vyplatí se i láhev destilátu na dobré trávení.