1. březen 2016

Před 106 lety byla založena Generální konfederace italského průmyslu (Confindustria). Tato organizace se významně podílí na italské politické scéně. 27. února 2016 byla poprve přijata delegace asi 7 tisíc podnikatelů v poledne v aule Pavla VI. papežem Františkem. Na přivítání pronesl tato slova:

"Tímto setkáním, které je v dějinách vašeho sdružení novinkou, přijímáte závazek přispívat svojí prací do spravedlivější a k lidským potřebám vlídnější společnosti,“ řekl v úvodu papež.

Promluva Sv. Otce vede k zamyšlení a protože může oslovit mnohé nejen podnikatele, ale také manažery, přebíráme ji z Vatikánského rozhlasu v překladu P. Milana Glasera.

Neexistuje svoboda bez spravedlnosti

Vatikán.

„Chcete společně přemýšlet o etice podnikání; společně posilovat vnímavost k hodnotám, které jsou »páteří« formace, územní valorizace a podpory sociálních vazeb a posilují konkrétní alternativu konzumního modelu zisku za každou cenu.“

- tématizoval papež František. „»Společně se přičiňovat« je výraz, který jste si zvolili za vůdčí a směrodatný. Inspiruje ke spolupráci a sdílení, vytyčuje cestu ke vztahům, které se budou řídit společným smyslem pro odpovědnost,“ pokračoval Petrův nástupce.

„Společně se přičiňovat ve složitém světě podnikání znamená investovat do projektů, které dokáží zapojit zapomínané a přehlížené subjekty. Těmi jsou především rodiny, krby lidství, kde pracovní zkušenosti, oběti, které je sytí, a plody, jež přinášejí, mají smysl a hodnotu. A spolu s rodinami nelze zapomínat na slabší a okrajové kategorie, jako jsou staří lidé, kteří ještě mohou dát výraz zdrojům a energiím v činné spolupráci, ale nezřídka jsou odepisováni jako neužiteční a neproduktivní. A co říci o všech těch potenciálních pracujících, zejména mladých, kteří vězí v nejistém pracovním úvazku nebo nezaměstnanosti a není jim nabídnuta práce, která by kromě poctivé mzdy dodala důstojnost, o kterou jsou připravováni?“

„Společně se přičiňovat – řekl dále papež František – znamená stavět práci nikoli na ojedinělém talentu jednotlivce, nýbrž na spolupráci mnohých. Jinými slovy to znamená vytvářet síť, aby byly doceněny dary druhých, ale přitom nepřehlížet neopakovatelnou jedinečnost každého. V centru každého podnikání ať je tedy člověk: nikoli ten abstraktní, ideální a teoretický, nýbrž ten konkrétní se svými sny, potřebami, nadějemi a snažením.“

„Tato pozornost ke konkrétnímu člověku obnáší celou řadu významných rozhodnutí: znamená to dát každému to jeho, vyprostit matky a otce rodin z úzkosti z toho, že nemohou svým dětem dát budoucnost ani přítomnost; znamená to umět řídit, ale také naslouchat, pokorně a s důvěrou sdílet projekty a nápady; znamená to pracovat tak, aby práce vytvářela další práci, odpovědnost vytvářela jinou odpovědnost, naděje vytvářela jinou naději, zvláště pro mladé generace, které ji dnes potřebují jako nikdy dříve.“

„Vzhledem k mnoha bariérám nespravedlnosti, samoty, nedůvěry a podezření, jež jsou v naší době budovány – pokračoval papež – je svět práce, jehož jste prvními aktéry, volán k odvážnému vykročení , aby »společné přičinění« nebylo sloganem, nýbrž programem pro budoucnost i přítomnost.“ Petrův nástupce v této souvislosti připomněl s odkazem na encykliku Laudato si´, že „podnikatelská aktivita je ušlechtilé poslání zaměřené na produkci bohatství a zlepšování světa pro všechny“ (č.129).

„Jste povoláni pečovat o odbornost a současně věnovat pozornost podmínkám, ve kterých se pracuje, aby nedocházelo k úrazům a škodlivým situacím. Vaší hlavní cestou ať je vždycky spravedlnost, která odmítá zkratky známostí a protekcí i nebezpečné deviace podvodů a snadných kompromisů. Takový ať je horizont altruismu, kterým se bude vyznačovat vaše snažení a povede vás k tomu, že budete kategoricky odmítat pošlápávání lidské důstojnosti ve jménu výrobních požadavků, jež zastírají individualistickou krátkozrakost, tristní sobectví a žízeň po zisku.“

Papež pak citací z exhortace Evangelii gaudium poukázal na službu obecnému dobru (č.203) a řekl:

„Právě obecné dobro je buzolou, která orientuje výrobní činnost, aby mohla růst ekonomie všech a pro všechny, která »pohledy potřebných neponechává bez povšimnutí«(Sir 4,1). Taková ekonomie je opravdu možná, ale pod podmínkou, že proklamace ekonomické svobody nepřeváží nad konkrétní svobodou člověka a lidskými právy a že trh nebude absolutní, nýbrž bude ctít požadavky spravedlnosti i samu důstojnost člověka. Neexistuje totiž svoboda bez spravedlnosti a neexistuje spravedlnost bez úcty k důstojnosti každého člověka.“

řekl papež František členům svazu italských podnikatelů, které na závěr poprosil o modlitbu za sebe a udělil pak požehnání jim, jejich blízkým a jejich podnikání.

(mig)