2. leden 2023

31. prosince 2022 v ranních hodinách zemřel emeritní papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger, který byl 265. papežem katolické církve. Již několik dní se objevovaly v mediích zprávy, ale také dohady o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu a papež František, stejně jako místní biskupové vyzývali věřící k modlitbam za bývalého papeže.

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v Bavorském Marktl am Inn, jako syn policisty. Maminka pocházela z Jižního Tyrolska. Vyrůstal v hluboce věřící rodině se sourozenci Marií a Georgem. V prosinci 1932 se rodina přestěhovala do Aschau am Inn, kde chodil do základní školy.

V roce 1947 nastoupil na teologické studium na Mnichovské univerzitě. 29. června 1951 byl společně se svým starším bratrem Georgem vysvěcený na kněze ve Freisingu. Oba bratři Georg a Joseph sloužili primiční mši svatou společně. Byl poslán jako kaplan na faru u kostela Svaté krve v Mnichově-Bogenhausene. Zde působil jeden rok.

V říjnu 1952 byl povolán do semináře ve Freisingu, jako učitel. V roce 1953 promoval na doktora teologie na Mnichovské univerzitě, napsal dizertační práci Lidstvo a dům Boží v Augustínovém učení o Církvi. V roce 1954, ve věku pouhých 27 let, se stal profesorem dogmatiky a fundamentální teologie ve Freisingu, a tak se stal nejmladším profesorem teologie na světě.

V roce 1957 se habilitoval na Mnichovské univerzitě prací o svatém Bonaventurovi v oboru fundamentální teologie. V následujících letech působil jako mimořádný profesor dogmatiky a fundamentální teologie na Filozoficko-teologické vysoké škole ve Freisingu, 1959 se stal profesorem na univerzitě v Bonnu.

V letech 1962 až 1965 působil jako oficiální koncilový teologický poradce (peritus) II. vatikánského koncilu. V roku 1963 působil jako profesor dogmatiky a dějin dogmatiky na univerzitě v Münsteru. Od roku 1966 mu bylo přiděleno křeslo na univerzitě v Tübingenu a v letech 1969 až 1977 na univerzitě v Regensburgu. V době působení na univerzitě v Tübingenu vydal knihu Úvod do křesťanství, která se velmi rychle stala „klasikou“ mezi teologickými spisy a přinesla velký mezinárodní úspěch.

Po 25 letech v různých profesorských funkcích, byl Joseph Ratzinger Pavlem VI. jmenovaný arcibiskupem Mnichovsko-freisinské arcidiecéze dne 25. března 1977. 27. června 1977 ho papež Pavel VI. jmenoval za kardinála.

25. listopadu 1981 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prefektem Kongregace pro nauku víry (do roku 1908 nazvaná Posvátná Kongregace Římské a univerzální inkvizice a do roku 1965 Posvátná kongregace Svatého oficia) a za předsedu Papežské biblické komise a Mezinárodní teologické komise. Když dosáhl 70 let, v roce 1997, požádal papeže Jana Pavla II, aby jej uvolnil z funkce prefekta Kongregace pro nauku víry, aby se mohl stát „archivářem ve Vatikánských archívech“ a zaměstnancem Vatikánské knihovny. Papež jeho návrh zamítl.

Kardinál Joseph Ratzinger byl zvolený za papeže ve věku 78 let. Jeho volba byla neobyčejně rychlá a přesvědčivá. Byl zvolený již po čtvrtém hlasovaní a to přesvědčivou většinou 100 z celkového počtu 115 hlasů. Od papeže Klementa XII. zvoleného v roce 1730 zasedl na papežský stolec jako nejstarší a je prvým německým papežem od Hadriána VI. (1522 – 1523). Benedikt XVI. je osmý německý papež; první byl Řehoř V.

Na papežské inaugurační mši 24. dubna 2005 sdělil: „Nejsme nějaký náhodný, nesmyslný produkt evoluce. Každý z nás je ovocem Boží myšlenky, každý z nás je chtěný, milovaný, nenahraditelný.“

V době sedmi let své papežské služby navštívil několik zemi, mezi nimi i Českou republiku. Ostře se postavil proti sexuálním skandálům duchovních, sňal exkomunikaci z několika tradicionalistických biskupů včetně Marcela Lefebra. Současně vydal dekret, který umožňuje anglikánským kněžím vstup do katolické církve s tím, že si mohou ponechat některé své zvyklosti. Pokračoval ve svém boji proti moderním liberálním ideologiím, jejichž zhoubný vliv se plně projevuje až dnes. Slavný je jeho projev o „diktatuře relativizmu“.

Roku 2007 vydal motu proprio Summorum pontificum, které umožňuje kněžím sloužit tradiční liturgii, podle misálu z roku 1962, bez povolení od svých biskupů.

Na veřejném shromáždění ve Vatikánu, konaném 11. února 2013, které bylo svolané, za účelem představení blahoslavených, kteří mají být svatořečeni, v latinském projevu oznámil kardinálům, že po dlouhém uvažovaní se rozhodl vzdát se svého úřadu. Hlavní důvod, který uvedl, byl nedostatek sil vzhledem k jeho věku, pro který by nemohl řádně zastávat svůj úřad. Ve vyhlášení určil za okamžik ukončení své služby 28. únor 2013 o 20. hodině. Svým rozhodnutím překvapil i své nejbližší spolupracovníky.

Po opuštění úřadu papeže je jeho oficiální titul Jeho Svatost Benedikt XVI., emeritní papež, případně Jeho Svatost Benedikt XVI., emeritní pontifex římský.

Do chodu církve už výrazněji nezasahoval a věnoval se, jak sám uváděl, studiu a rozjímání v klášteře Mater Ecclesiae, nacházejícím se ve Vatikánském městském státě. V roce 2019 napsal společně s kardinálem Sarahem knihu s názvem Z hloubky našich srdcí.

Koncem srpna 2022 v italském biskupském časopise byl zveřejněn rozhovor s P. Federicem Lombardim, bývalým mluvčím Svaté stolice v letech 2006 až 2013. V tomto rozhovoru označil P. Lombardi Benedikta XVI. za učence a teologa – papeže s jasnými ideami, vyzdvihl jeho pokoru.

Poslední setkání P. Lobardiho s Benediktem XVI. se uskutečnilo v květnu 2022. P. Lombardi tvrdí, že bývalý papež si zachoval jasnou mysl, dobrou paměť a schopnost spojovat fakta. Po setkání P. Lombardi dospěl k přesvědčení, že Benedikt XVI. si dokázal zachovat jasnost komunikace díky svému intenzivnímu modlitebnímu životu. Jak zdůraznil, zdá se, že je to člověk připravený na poslední setkání s Pánem.

31. prosince 2022 v dopoledních hodinách se objevila smutná zpráva: „emeritní papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger skonal v klášteře Mater Ecclesiae, kde žil od své abdikace v roce 2013.

Requiem aeternam dona eis, Domine, et lux perpetua luceat eis, requiescant in pace.
Amen