14. listopad 2020

Tvůrčí (vynalézavá) věrnost.

Věrnost danému závazku vyžaduje stálost, odvahu, oddanost, vytrvalost a někdy dokonce heroický postoj. „Skutečností je, že když se k něčemu zavazuji, tak v zásadě uznávám a připouštím, že závazek nebude později zpochybněn. Závazek mi najednou zapovídá jisté možnosti, nabízí mi vynalézat jisté kompromisy, které bych jinak při své pouhé představě zavrhl. Zde se ukazuje v hrubé formě to, co nazývám tvůrčí (vynalézavou) věrností. Mé chování se celkově vybarví při tomto aktu realizace mého rozhodnutí, kdy závazek nebude později zpochybněn. Možnost, která byla zapovězena nebo odmítnuta, se musí degradovat jen na úroveň hodnoty pokušení.“ (Gabriel Marcel, francouzský filosof)

Výše uvedenou formulaci můžeme použít na náš jakýkoliv závazek: křestní, manželský, náboženský, i na příslib vykonat nějakou jistou práci. Dnešní biblická čtení popisují věrnost jak ženy (1. čtení) tak muže (evangelium) tomu úkolu, ke kterému se zavázali. Měli bychom pouvažovat o naší věrnosti vůči jakémukoliv závazku, který jsme kdy v životě vykonali.

Úryvek prvního čtení popisuje laskavou ženu, věrně oddanou svým manželským závazkům. Praktikovala za svého života tvůrčí (vynalézavou) věrnost v manželském prostředí své doby a kultury. Ženy, které jsou svázány s dnešní dobou a kulturou, mohou mít trochu jiné starosti a povinnosti, ale Boží slovo k nim zní stejně aktuálně: Buď věrná svým manželským závazkům! Totéž platí pro muže. „Tvůrčí (vynalézavá) věrnost zahrnuje i to, že můj závazek nebude opět vystaven pochybnosti. „Dejte jí z výtěžku jejích rukou“, dejte jí odměnu za její námahu.

Ve 2. čtení svatý Pavel pokračuje v rozvinutí své odpovědi Tesalonickým (Soluňanům) na otázku paruzie, Pánova druhé příchodu na zem. Začátek jeho odpovědi jsme četli minulou neděli. Pavlova odpověď je pak Božím slovem i pro nás: Nebuďte příliš zvídaví, co se týká detailů onoho světa a posmrtného života. Jednoduše nám nebyly tyto záležitosti Bohem zjeveny. Ježíš říká, „hle přijdu brzy a moje odplata se mnou“. Božím poselstvím pro nás je: zůstávejte bdělí a připraveni.

Podobenství, jak ho sv. Matouš podává, odkazuje na Ježíše Krista, který se vrátí zpět na zemi, aby soudil (nejen) církev. Všichni členové církve, věřící, vykonali křestní závazky a každoročně je obnovují o Velikonocích a nebo při účasti na sv. křtu v roli kmotrů. Dnes se nás Bůh ptá: Praktikujeme „tvůrčí (vynalézavou) věrnost“? A nebo zpochybňujeme náš závazek kvůli nedostatku naší víry či odvahy? Povšimněme si, že náš křestní závazek znamená jednat v rámci toho, co je možné („vzhledem ke schopnostem každého člověka!“) Pasivita a nečinnost je odsouzeníhodné, jako v případě „špatného líného služebníka“. Je vůbec tvůrčí (vynalézavá) věrnost možná v aktivním křesťanském životě? Zajisté ano, ale musí se pojit s láskou k našemu Pánu, který kolem sebe neměl žádné „líné služebníky“. („Vím, že jsi tvrdý člověk“). Zkoumej sám sebe v tom, co jsi měl vykonat a nevykonal, v čem jsi selhal ve svých závazcích a otevři se konání dobra.