14. březen 2020

Na cestě od Kasern ke kostelu Heilig Geist je podél kamenných zdí 15 dřevěných sloupů chráněných stříškou. Vyřezané reliéfy představují cestu utrpení našeho Pána.

V r. 1980 křížovou cestu iniciovala mládež Tauferského děkanátu. Zastavení jsou vytvořena mladými místními řezbáři školy v St. Jakob. Mladí nechtěli opakovat klasickou historickou křížovou cestu.

Chtěli vytvořit něco soudobého, aktuálního. To se jim podařilo různými symboly z moderního života a výběrem textů z Bible.

Příkladem této inovace může být 15. zastavení (Vzkříšení), stojící bezprostředně  u kostela Ducha svatého. Vyřezal je Hartmann Daverda z Prettau. Brzy na to zahynul při výstupu na Rötspitze. (vpravo od kostela 3 495 m. Tím toto zastavení dostalo zcela osobní charakter.

V roce 1981 byla Křížová cesta posvěcena pomocným biskupem Mons. Heinrichem Forerem při pouti mládeže děkanátu Taufers k Duchu svatému.

Vznikla i nová tradice: Na Silvestra putuje mládež ke kostelu Ducha svatého. Děkuje za uplynulý rok a prosí za požehnání do nového roku.

 

1. zastavení: Ježíš je odsouzen k smrti

Obraz:

Vidíme Krista, který s láskou zdvihá skloněného člověka.

Během svého veřejného života byl Ježíš otevřený k chudým a potřebným. Odměnou a odpovědí je bohužel veliká zaťatá pěst.

Připomíná Ježíšovo slovo: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce.

Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ (Jan 10,32)

Tyto skutky byly tak přesvědčující, že Ježíš dodal:

„Jestliže nevěříte mně, věřte alespoň těm skutkům!“ (Jan 10,38)

 

Slovo Písma:

Rozběsněný zástup volá před Pilátem: „Pryč s ním!“ Když nad tím přemýšlíme, jako bychom chtěli opakovat slova zklamaného člověka: „Nikomu nedělej nic dobrého, pak nebudeš zklamán jeho nevděkem.“ Tato věta je dokonce podpořena Starým zákonem: „Když prokazuješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ, pak za svá dobrodiní sklidíš vděk.“ (Sir. 12,1 )

Zcela jinak se choval Ježíš. O něm platí, že „kudy chodil, prokazoval dobrodiní i těm, kdo ho nenáviděli“ (Skutky 10,38) a v Matoušově evangeliu dokonce říká: „Milujte své nepřátele a dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí!“ (Mt 5,44)

Pán se nenechává odradit nevděčností, přijímá rozsudek a vydává se na cestu, na níž dokoná naše vykoupení.

 

Modleme se:

Za ty, kteří se snaží v životě dělat dobro.

Za ty, kteří nedokáží uvěřit v dobro člověka.

Za ty, kteří přes zklamání vytrvávají v dobrém.

Prosme za odpuštění našich tvrdých úsudků a předsudků.

Za všechny nespravedlivě odsouzené.

Za ty, jejichž život je křížová cesta.

Za všechny, kteří jsou ochotni odpouštět.                        

Za …

 

Smiluj se nad námi, Ježíši!

Pro své utrpení a smrt smiluj se nad námi a buď nám milostiv!

 

Slovo dole pod obrazem:

„Pryč s ním!“ (Lk 23,18)

 

2. zastavení: Ježíš bere těžký kříž na svá ramena

Obraz:

Vyobrazení se zvlášť hodí k této staré Tarnské cestě,

po níž šlo již tolik lidí se svými břemeny na zádech.

Umělec naložil Kristu obrovský nadměrný kříž.

Přesto Kristus lehkým krokem a s rozhodností vyráží na cestu, jako by říkal:

„Na to stačím, to zvládnu. Když už to musí být, půjdu se svým břemenem

přes Taury.

Na kříži je naznačena zeměkoule.

Kristus nese ke Kalvárii břemena celého světa, všech lidí a dob.

 

Slovo Písma:

„Vzal na sebe bolesti a utrpení nás všech.“ (Iz 53,4)

Prorok Izaiáš v trpícím Božím služebníku vidí i naše viny.

Bylo by pokrytecké myslet při tomto i dalších zastaveních jen na ostatní a nevtahovat do děje sami sebe.

Celé lidstvo stojí v určitém prokletí lidských dějin spásy a zavržení.

Proto raději spoléháme na jiné Ježíšovo slovo „Nesuďte!“ (Lk 6,37)

Každý nese životem svůj ranec a kdo pozorně prochází touto křížovou cestou,

rozjímá obrazy a slova Písma, mnohokrát pozná sám sebe a svou situaci.

 

Modleme se:

Za ty, kteří trpí nesvobodou, spoutáni vlastními hříchy.

Za ty, kteří nemají sílu jít správnou cestou životem.

Za lidi bezradné a bez naděje.

Za ty, kterým jejich kříž připadá příliš těžký.

Mysleme i na ty, kteří tudy po staletí nosili těžká břemena přes „hory a doly.“

Na tehdejší tovaryšstvo horníků v Prettau.                      

Za ty …

 

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,

neboť svým křížem jsi svět vykoupil.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Jej pak Hospodin postihl pro nepravost nás všech.“ (Iz 53,6)

 

3. zastavení: Ježíš padá pod křížem poprvé

Obraz:

Ježíš klesá pod tíží kříže, může se však ještě vzepřít.

Láhev a sklenice na rameni kříže odkazují na zneužívání alkoholu.

Jde o „legální drogu“, přinášející velké problémy a starosti do mnoha rodin.

 

Slovo Písma:

„Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.“ (Řím 14,17) Zde je pravé „Slovo života“ pro naší blahobytnou dobu, v níž snadno přehlížíme, na čem záleží.

Lidé v této zemi po staletí vedli velmi tvrdý život. V těch dobách „dobrý boj bojovali, život dokončili, věrnost zachovali.“ (2 Tim 4,7) Dnes, kdy se mnohým vede dobře, hrozí ztráta mnohého, dokonce i věrnosti k víře. Je těžké odolat zkoušce blahobytu. Mnozí jsou ochotni jej dosáhnout za každou cenu, končí však ve slepé uličce. Jednou z nich je alkoholismus.

Neodpovídá křesťanskému postoji a příčí se Duchu svatému.

 

Modleme se:

Za ty, kteří svou svobodu a svou lidskou důstojnost zaprodali alkoholu.

Za jejich příbuzné, kteří pociťují jeho důsledky.

Za činnost anonymních alkoholiků.

Aby se naše mládež dokázala bavit i bez alkoholu.

Aby naše kostelní skupiny odmítaly získávání financí pomocí alkoholu.

Za ty, kteří se úzkostlivě a přemrštěně starají o pozemská dobra.

Za oběti zábavného průmyslu.

Za naše prázdninové hosty, aby se oni k nám a my k nich chovali jako k lidem s tělem a duší a ne jako ke konsumentům a zdroji peněz.                              

Za …

 

Modlitba anonymního alkoholika:

Bože, dej mi odevzdanost, přijímat věci, které nemohu změnit.

Dej mi odvahu měnit to, co změnit mohu a pomoz mi rozlišovat

jedno od druhého. Amen.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Boží království není v jídle a pití.“ (Řím 14,17)

 

4. zastavení: Ježíš potkává svou matku Marii

Obraz:

Ježíš stojí naproti své matce, Maria jej nenechává samotného v jeho nejtěžší chvíli.

Nápadné na tomto zastavení jsou manželské prsteny, dva jsou propojeny, dva roztrženy.

Připomínají rodiny a manželství, které jsou dnes vystaveny těžkým zkouškám. Nejde o nějaké drobné bolístky, zde jde o vše. Manželství a rodina není ceněna, mnozí mladí o obojí nestojí. Jak to bude v budoucnu?

 

Slovo Písma:

Říká se: „Malé děti šlapou matce po klíně, velké po srdci.“

I Kristus sám způsobil nechtěně své matce bolest.

To zná každá matka, trpící se svými dětmi.

Bolest nad mnoha problémy je jako píchnutí v duši.

Mnohé maminky putující po této cestě, rozumí Marii, když jí Simeon prorokoval:

„Tvojí duši však probodne meč.“ (Lk 2,35)

 

Modleme se:

Prosme za rodiny, zvláště za rodiny v těžkostech.

Za rodiny, které žijí v nemanželských vztazích.

Za všechna rozdělená manželství, za jejich děti.

Za vzájemné pochopení a znovuobjevení hodnot v našich rodinách.

Za sílu být matkou rodiny.

Za rodiče, které týrají a zneužívají své děti.

Za rodiče, kteří nemají čas pro své děti.

Za děti, jimž rodiče nejsou dobrým příkladem.

Za dobrou přípravu mladých k manželství.

Děkujme za každou rodinu, která žije dobře a šťastně.

 

Zdrávas Maria, milosti plná. Pán s tebou;

požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod života tvého, Ježíš.

Svatá Maria, Matko Boží,

pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Maria, tvou duši pronikne meč.“ (Lk 2,35)

 

5. zastavení: Šimon je donucen nést Ježíšův kříž

Obraz:

Vidíme sedláka Šimona, kterého voják chytil a přinutil,

aby zemdlenému Ježíši pomohl nést kříž.

Šimon k tomu neměl nejmenší chuť; podrobil se jen proto, že musel.

Pistole vyrytá na kříži připomíná smutnou pravdu: lidé neřeší své problémy s rozvahou, pílí nebo láskou, ale násilím. To je bohužel často používaný prostředek k bezohlednému prosazování politických a ekonomických cílů. Často se s ním setkáváme i v mezilidských vztazích.

 

Slovo Písma:

Apoštol Pavel se snaží přimět křesťana Filemona, aby uprchlému otroku daroval svobodu. Nechce jej k tomuto ušlechtilému skutku nutit, a proto mu píše: „Tvá dobrota má být dobrovolná, ne vynucená.“ (Fil 14) Toto slovo nás nutí k rozjímání. Často děláme dobro, protože musíme, jen napůl. Místo toho máme být vděční za možnost dělat dobro, neboť to dělá náš život zajímavým

a bohatým. Ti, kteří mají mnoho příležitostí dělat dobro a využijí toho, jsou šťastni. Zde je dobré připomenout jednu lidskou bolest: ohrožený světový mír. Všichni mocní tohoto světa o míru ve světě mluví, v případě potřeby jsou však připraveni dosáhnout svých cílů pomocí zbraní.

 

Modleme se:

Za mír ve světě.

Za oběti válek a násilí.

Za světlo Ducha svatého pro politiky.

Za politické strany.

Za smysluplný rozvoj mírového hnutí.

Aby mohly ustat závody ve zbrojení.

Za spravedlivé rozdělení bohatství světa.

Za lidi, kteří se snaží řešit problémy bez násilí.

Za pokoj v srdcích lidí. 

Za …

 

Modlitba pokoje:

Pan Ježíš řekl svým apoštolům: Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám. Proto prosíme: Pane Ježíši Kriste, nehleď na naše hříchy, ale na víru své církve a podle své vůle ji naplň pokojem a veď k jednotě.

 

Slovo dole pod obrazem: „Aby tvá dobrota nebyla vynucena.“ (Fil 14)

 

6. zastavení: Veronika podává Ježíšovi roušku

Obraz:

O této ženě není v Bibli zmínka, přesto ji na křížové cestě rádi vidíme.

Je příkladem odvážného a rozhodného jednání. Bere, co má momentálně po ruce, aby prokázala lásku. Vyobrazené zastavení zdůrazňuje skutek Veroniky, neukazuje Ježíšovu tvář. Podle legendy se otiskla na roušce jako odměna. Gesto na obraze je jen nepatrné, tím však sympatičtější: bezmezné obrácení k bližnímu.

 

Slovo Písma:

„Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi.“ (Mt 10,32) Toto místo v Písmu je povzbuzením pro všechny, kteří vědomě a veřejně stojí na Kristově straně. Ve víře přece nejde o něco, ale o někoho, o Ježíše Krista.

 

Při tomto zastavení mysleme na duchovní povolání.

Nestěžujme si jen na nedostatek kněžských povolání, mysleme na Prozřetelnost,

která volá ke spolupráci mnohé i ženy.

Skrze ně bude Veronika stále znovu a často obdivuhodným způsobem přítomná.

 

Modleme se:

Za odvahu k víře.

Za odvahu v obrácení.

Za odvahu v běžném životě.

Za tvůrčí fantazii.

Za církev.

Za pronásledovanou církev.

Za kněžská a řeholní povolání.

Za všechny spolupracovníky v církvi.

Za katechety, pastorační pracovníky, vedoucí skupin mládeže.

Za všechny, kteří nesou utrpení světa.

Za pozornost k potřebám lidí kolem nás.

 

Modlitba bratra Nikolause von Flüe:

Můj Pane a můj Bože, vezmi si ode mne všechno, co mi překáží na cestě k Tobě! Můj Pane a můj Bože, dej mi všechno, co mě přivádí k Tobě!
Můj Pane a můj Bože, vezmi si mě a přijmi mě zcela do svého vlastnictví!

 

Slovo dole pod obrazem:

Veronika: „Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu …“ (Mt 10,32)

 

7. zastavení: Ježíš padá podruhé

Obraz:

Pán je stále slabší, kříž jej tlačí téměř k zemi.

Na ohromném břevně je „drogová injekce“, smutný symbol dnešní doby. Konzumace drog se šíří jako hrozná epidemie.

 

Jedna „náhoda“: Podíváme-li se pozorně na horní stranu obrazu pod obloukem, uvidíme dva suky vytvářejí ikonu – tvář Bolestné Matky.

Maria plná smutku a soucitu shlíží na Krista a jeho utrpení.

 

Slovo Písma:

Svatý Pavel vystihuje svým slovem naši společnost, oběti drog, jejich blízké, dokonce nás všechny. Neboť tato bída už dávno není soukromou věcí jednotlivců, ale týká se každého, zvláště křesťanů.

Nezapomínejme, že Kristus se cítil poslaný zvlášť k lidem na okraji společnosti. Proto je solidarita církve se závislými lidmi, jejich rodinami a těmi, kteří se jim snaží pomáhat, hluboce křesťanská.

 

Modleme se:

Za naši mládež, vyrůstající ve světě plném nebezpečí.

Za ty, kteří drogám obětovali svou svobodu.

Za jejich rodiče a blízké, kteří nesou tíži jejich zátěže.

Za společnost, která se musí vyrovnávat s touto bídou.

Za zločince, kteří provozují obchod s drogami a přivádí k závislosti další lidi.

Za hnutí „La Strada - Cesta“, snažící se pomoci drogově závislým.

Bolestná Matko, tvá přímluva ať nám pomáhá vymanit se z této bídy.

Za …

 

 

Modlitba drogově závislého ve vězení:

Pane, drogy mne učinily závislým a závislost mne dovedla až do vězení.

Přitom si nepřipadám jako kriminálník, ale jako nemocný.

Kolikrát jsem se již pokoušel přestat brát drogy, byly však vždy silnější,

než má slabá vůle a dobrá předsevzetí.

Pane, odpusť, že jsem tak zničil sám sebe a ostatním připravil tolik utrpení.

Pomoz mi, abych dokázal žít svůj život bez drog. Amen.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny.“ (1 Kor 12,26)

 

8. zastavení: Ježíš potkává plačící ženy

Obraz:

Před 30 lety by byla tato plastika téměř nemyslitelná, lidé by se pohoršovali.

Dnes nám nenarozené dítě na rameni kříže připomíná tragickou skutečnost,

podpořenou a ospravedlněnou navíc státními zákony.

Kristus nese na kříži i tuto bolest.

Přitom se s láskou a shovívavostí setkává s klečící ženou,

zatímco druhá žena s nářkem tlačí jeho kříž ještě víc k zemi.

 

Slovo Písma:

„Plačte nad sebou a nad svými dětmi!“

Každý, kdo před skutečností potratu nezavírá oči, je zasažen tichým vražděním nenarozených dětí na celém světě. Matka Tereza k tomu říká: „Největší nebezpečí, které lidstvu hrozí, jsou stále rozšiřující se potraty.“

Slovo z Bible tohoto zastavení platí nejen pro politováníhodné ženy.

Je mnoho těch, kteří k potratu radí, kteří jej aktivně podporují,

udělali si z něho zdroj peněz.

Platí vůči všem, kteří si uzurpují právo rozhodovat,

zda počaté dítě smí žít nebo ne.

Toto zastavení připomíná i další slovo Bible:

„Ráchel oplakává své děti, nedá se utišit, už nejsou.“ (Jer 31,15)

 

Modleme se:

Aby lidstvo dostalo rozum.

Za politováníhodné ženy, které touto cestou ztratili své dítě.

Za všechny, kteří na potratech spolupracují, aby je Bůh ve svém milosrdenství neopustil.

Za všechny, kteří bez skrupulí ovlivňují myšlení jiných.

Za všechny, kteří v těžkých situacích darují život svým dětem.

Za rodiny s mnoha dětmi.

 

Pane, smiluj se.

Kriste, smiluj se.

Pane, smiluj se.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Plačte nad sebou a nad svými dětmi.“ (Lk 23,28)

 

9. zastavení: Ježíš padá potřetí

Obraz:

Jaký je rozdíl mezi 3. a tímto 9. zastavením? Tam měl Ježíš ještě sílu jít „přes hory doly“.

Nyní leží na zemi, kříž jej snad rozmačká! Na kříži vidíme dvě prosící ruce, rozpůlený chléb a dva klasy. Připomínají hlad ve světě. Mnozí v tzv. třetím světě jsou ve stejné situaci jako Ježíš. Jejich ruce nás prosí, abychom se s nimi rozdělili.

 

Slovo Písma:

Když prorok Jeremiáš mluví o nouzi v Jeruzalémě, říká: „Lidé budou ležet

na ulici města, poraženi hladem a mečem.“ Myslíme na bídu třetího světa,

který trpí hladem, zaostalostí a válečnými rozbroji.

Pro ně platí: „Místo, abych jedl, jen vzdychám.“ (Job 3,24).

Nám je určen požadavek: „Lámej svůj chléb hladovému.“ (Tob 4,16).

Kéž nám neplatí výčitka: „Hladovému odepřel jsi chleba.“ (Job 22,7)

Pokud překonáme svoje sobectví, náš nezájem a dělíme se, až to bolí,

pak pro nás platí: „Jdi, jez svůj chléb s radostí!“ (Kazatel 9,7)

 

Modleme se:

Za všechny, kteří jsou v nouzi.

Za spravedlivé rozdělení hodnot na světě.

Za misionáře.

Za všechny, kteří pracují v rozvojových zemích.

Za skupiny a organizace, pomáhající ve třetím světě.

Za ty, kteří si v postě odříkají, až to skutečně cítí.

Za masová media, aby nám přinášela skutečné zprávy a informace,

místo zdánlivých problémů.

Za všechny, kteří v naší vlasti trpí tělesnou nebo duchovní nouzí.

 

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

 

Slovo dole pod obrazem:

„A lid bude ležet na ulici, sražen hladem.“ (Jer 14,16)

 

10. zastavení: Ježíš je zbaven svých šatů

Obraz:

Na tomto zastavení nás neoslovuje ani tak muž, trhající Ježíšovi šaty z těla,

jako spíše ten druhý, který nezúčastněně přihlíží s rukama v kapsách.

Zastupuje ty, kteří sice nedělají nic zlého,

ale nevyužívají žádnou z mnoha možností pomoci a udělat něco dobrého.

 

Slovo Písma:

Prorok Micheáš naříká nad svým lidem a říká: „Oběma rukama páchají zlo.“ (Mich 7,3)

Přemoženi lamentováním nad špatnostmi tohoto světa často nevidíme mnoho možností konat dobro, necháváme je nevyužité. Přitom má být směr našeho života jednoznačně zaměřen na konání dobra, jak říká Písmo: „Učte se, konat dobro!“ (Iz 1,17) . Apoštol Pavel zde vidí způsob, jak postupovat proti zlu:

„Nenechte se přemoci zlem, ale přemáhejte zlo dobrem!“ (Řím 12,21)

 

Modleme se:

Pane, vyznáváme, že jsme dobro opomíjeli a dělali zlo.

Abychom měli oči otevřeny více pro dobro.

Abychom nepropásli příležitosti dělat dobro.

Pane, dej, ať neztrácíme důvěru v moc dobra.

Za všechny, kteří to vzdali.

 

Modlitba z listu Židům:

Bůh pokoje,

který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše, nechť vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli;

on v nás působí to, co se mu líbí,

skrze Ježíše Krista.

Jemu buď sláva na věky věků.

Amen. (Židům 13,20 – 21)

 

Slovo dole pod obrazem:

„Vaše ruce jsou šikovné při konání zla.“ (Mich 7,3)

 

11. zastavení: Ježíš je přibit na kříž

Obraz:

Nápadné jsou zde veliké kladivo a ohromné hřeby.

Kladivo připomíná vztek a nenávist nepřátel, hřeby nesou velikou tíži,

tíži hříchů celého lidstva všech dob.

 

Slovo Písma:

Evangelista Jan popsal lakonicky hroznou scénu ukřižování pomocí čtyř slov: „A tam jej ukřižovali.“ Kde se jedná o skutečně velké věci, není třeba mnoha slov. Mnoho slov zní tam, kde o nic nejde. V listě Židům stojí o oběti Krista: „Jednou provždy vešel do velesvatyně se svou vlastní krví a tak nám získal věčné vykoupení.“ (Židům 9,12)

Jako křesťané slavíme památku jeho smrti na oltářích:

„Tvou smrt zvěstujeme…“

 

Modleme se:

Za pronásledovatele církve na celém světě.

Za církev nesoucí kříž v zemích, kde je pronásledovaná.

Za přímluvu mnoha mučedníků pro víru našich dní.

Za ty, kteří jsou pro svou víru a náboženské přesvědčení mučeni.

Abychom chápali, co znamená oběť mše svaté v našem životě víry.

Za ty, kteří celý život chodí na mši svatou jen z povinnosti.

 

Hymnus na Krista z listu Filipanům:

„Ačkoliv měl božskou přirozenost, nic nelpěl na své vznešenosti,

že je rovný Bohu, nýbrž sám sebe se zřekl,

vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jako jeden z lidí.

Navenek byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti,

a to k smrti na kříži.

Proto také ho Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno,

takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno

na nebi, na zemi i v podsvětí, a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.“

(Fil 2,6 – 11)

 

Slovo dole pod obrazem:

„Tam ho ukřižovali.“ (Jan 19,18)

 

12. zastavení: Ježíš umírá za nás na kříži

Obraz:

Nápadné je veliké kopí.

Dílo vykoupení je dokonáno. Kopí má úlohu otevřením Ježíšova srdce potvrdit smrt. Máme před sebou obraz Srdce Ježíšova.

V Mellaun u St. Andrä (blízko Brixenu) se uchovává pravděpodobně nejstarší obraz srdce Ježíšova v Tyrolsku z r. 1464.

A zde na konci údolí, kde spolu hraničí severní, jižní a východní Tyrolsko, nacházíme také Srdce Ježíšovo, jehož úcta je v tomto kraji velmi rozšířena.

 

Slovo Písma:

„Je dokonáno!“ Poslední slovo Vykupitele. Osvobození lidstva z viny a hříchu

se stává skutečností. Probodené Srdce Ježíšovo je otevřené všem, kteří jsou ochotni přijmout  vykoupení. „Jako odpověď nám udělejte místo ve svém srdci.“ (2 Kor 6,13). Přinejmenším bychom měli být schopni říci „Celým srdcem tě hledám.“ (Žalm 119,10)

 

Modleme se:

Abychom přijímali tvé vykoupení.

Aby zaslíbení Srdce Ježíšova bylo požehnáním naší vlasti.

Za živou víru v naší zemi.

Za každého, kdo touto cestou prochází.

Prosme za všechny sousedy v Zillertalu, ve východním Tyrolsku, v Pinzgau.

 

Modlitba za tyrolskou zemi: (biskup Dr. Reinhold Stecher)

Pane Ježíši Kriste, ty jsi Pán dějin.

S tebou jdeme ze včerejška k zítřku.

Chraň v nás to, co je dobré a změň, co by mělo být lepší.

Kéž jsme tvým krajinou pokoje navenek i uvnitř.

Pomoz nám, abychom dobro drahocenné svobody svou vlastní bezuzdností neohrožovali.

Pane Ježíši Kriste, po staletí září nad Tyrolskem tajemství tvého Srdce.

Září nade vší vírou a obětmi, nad nevěrností a lhostejností, nade vším ryzím

i zdánlivým. Důvěřujeme tvému Srdci. Připomíná nám tvou neustálou lásku,

v níž je skryto všechno: náš život a osud, celá tato tyrolská země.“

 

Slovo dole pod obrazem: „Je dokonáno.“ (Jan 19,30)

 

13. zastavení: Maria drží svého mrtvého Syna v náručí

Obraz:

Zastavení znázorňuje nejhlubší bod Mariina života.

Bolestná matka drží svého mrtvého Syna.

Vše se ponořilo do beznaděje. I sukovitý zvětralý kmen, na němž je zastavení umístěno, podtrhuje melancholii celé scény.

 

Slovo Písma:

Avšak i zde zní Boží slovo jako radostná zvěst, neboť již Jeremiáš říká: „Proměním jejich nářek v radost!“ Tehdy myslel na radost osvobozeného národa, zde myslíme na brzkou velikonoční radost Matky Boží. Smíme sem přidat i naše osobní zármutky a kříže, které vláčíme životem, stejně jako smutné události ve světě, které v tomto zastavení potkáváme. Díky víře máme naději v Boží vedení dějinami. Přitom prosíme o přímluvu a pomoc Bolestné Matky. Právě Maria Bolestná je na mnoha místech Tyrol uctívána, např. v Aufkirchen. Její příklad a soucit dodal již mnohým sílu.

 

Modleme se:

Za všechny, kteří jsou smutní.

Za matky, kteří truchlí nad smrtí svého dítěte.

Za všechny matky, kteří procházejí tuto křížovou cestu.

Za ty, kteří nevidí smysl svého života.

Za ty, kteří trpí pochybnostmi ve víře.

Za nemocné a umírající, za osamělé a opuštěné, za vězněné.

Za víru, naději a lásku.

 

Hymnus Stabat Mater:

Svatá Matko, vroucně prosím,

dej ať v hloubi srdce nosím

živé stopy svatých ran.

 

Na bolestech Syna tvého,

pro mé hříchy zmučeného

ať i mně je podíl dán.

 

Slovo dole pod obrazem:

„Proměním jejich nářek v radost.“ (Jer 31,32)

 

14. zastavení: Ježíš je uložen do hrobu

Obraz:

Nenávist a zloba slaví své vítězství: „Teď ho máme!“ Kámen je k hrobu přivalen a zapečetěn 7 pečetěmi. Znovu se objevuje pěst násilí 1. zastavení. Na pečetích jsou slova: Lež - Odplata – Nenávist – Smrt – Moc – Vítězství – Ven (pryč)!

 

Slovo Písma:

„Světe zla, proti komu bojuješ? Proti Němu nezvítězíš!“ Jemu platí zaslíbení Jeremiášovo: „Vykoupím tě z rukou zlovolníků!“ Žalm 16,10 říká stejně: „Neponecháš mě v moci podsvětí.“ O tomto Kristu platí tajemná slova v knize Zjevení: „Ale jeden ze starců mi řekl: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou.“ (Zjevení 5,5)

V tomto Kristu máme naději přes smrt a ztrouchnivění.

 

Modleme se:

Za všechny, kteří trpí násilím.

Za ty, kteří nás ve smrti předešli.

Za zemřelé, kteří nám stáli blízko.

Za ty, kteří nám pomáhali.

Za všechny, kteří byli pohřbeni na dřívějším hřbitově kolem kostela svatého Ducha.

 

Modleme se tajemnými slovy Zjevení:

„Hoden je Beránek, který byl zabit,

aby přijal moc, bohatství a moudrost, sílu, čest, slávu i chválu.

A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři;

všechno, co v nich jest, slyšel jsem volat:

Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi, chvála, čest, sláva i moc na věky.“

(Zjevení 5,12 – 13)

 

Slovo dole pod obrazem:

„Vykoupím tě z rukou zlovolníků, z moci zla!“ (Jer 15,12)

 

15. zastavení: Ježíš je vzkříšen k dokonalému životu

Obraz:

15. zastavení bylo zcela vědomě přidáno,

aby hned po předchozím zastavení odpovědělo na celou křížovou cestu slovem: „Aleluja! Ježíš žije!“

 

Pěst i pečeti jsou pryč, hrob je otevřen a prázdný. Znamení Trojjediného Boha: kříž – oko – holubice, zvěstují jednotu Zmrtvýchvstalého s Bohem Otcem a Duchem svatým.

 

Slovo Písma:

Dříve, než vstoupíme do svatyně poutního místa, položme si jednu radostí zářící otázku: „Smrti, kde je tvé vítězství?“ (1 Kor 15,55) Platí pro Krista i pro nás. Když byl Kristus oslaven, kde zůstala jeho i naše vítězná smrt? Apoštol Pavel nám odpovídá: „Máme-li naději v Krista jen pro tento život, jsme nejubožejší  ze všech lidí. Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zemřeli.“

(1 Kor 15,19 – 20) Proto můžeme říci: „Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!“ (1 Kor 15,57)

 

Modleme se:

Za všechny svědky víry ve zmrtvýchvstání.

Za ty, kteří nám toto poselství předali.

Za ty, kteří i dnes hlásají Krista Vzkříšeného.

Aby byla naše víra pevně zakotvena v jeho zmrtvýchvstání.

Aby každého z nás posilovala víra v naše vlastní zmrtvýchvstání.

Za naši mládež, aby objevila toto poselství.

Za ty, kteří spolu s námi a po nás, navštíví toho místo modlitby.

Za …

 

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,

jako bylo na počátku i nyní i vždycky, a na věky věků. Amen.

 

Slovo dole pod obrazem: „

„Smrti, kde je tvé vítězství?“ (1 Kor 15,55)