Rozhovor s novým knězem

14. září 2018
Pravděpodobně věta o tom, že léto uběhlo a přineslo s sebou mnoho podivuhodností, nikoho nepřekvapí. To letošní zaznamenalo v naší farnosti jak loučení, tak také přivítání nového duchovního správce. To není zase nic tak mimořádného, leckdo namítne, ale pro nás ano.
V červenci jsme se rozloučili s otcem Bohumilem a přivítali otce Jiřího. Nyní v září otec Jiří odjíždí zpět do Říma, aby úspěšně dokončil studium církevního práva.
Po službě naším krajanům v Kanadě, se vrací do mateřské olomoucké arcidiecéze P. ThLic. Tomáš Káňa, Th.D.. Farnosti Babice, Halenkovice a Spytihněv byly určeny za místa jeho pastorace. Cesta z Toronta, byla dlouhá a musel na ní překonat i Atlantský oceán. Přesto však stihl odpovědět na pár zvídavých otázek pro náš farní web.
1. Mohl byste se nám farníkům stručně představit?
Jmenuji se Tomáš, vyrůstal jsem na vesnici ve věřící rodině, studoval elektroprůmyslovku, dva roky jsem byl na vojně, rok v klášteře, nějaký čas jsem pracoval, šest let studoval na kněze (vysvěcen 2001), jáhnem jsem byl v Rajnochovicích, kaplanoval v Luhačovicích, pak jsem sloužil v několika farnostech olomoucké arcidiecéze a k Vám přicházím z české Farnosti sv. Václava v Torontu. Rád se ve víře nadále vzdělávám, taky trochu sportuji.
2. Proč jste se rozhodl stát knězem?
Ke kněžství mě přivedlo osobní hledání smyslu života a jeho naplnění, hledání Boha, hledání pravdy, kterou je Ježíš Kristus.
3. Už jste nějaký čas knězem. Na co nejraději vzpomínáte?
Na všechno dobré, co se mi ve farnostech za ta léta podařilo při pastoraci během liturgického roku, a také na opravy církevních nemovitostí. Mnohé nebylo myslitelné bez pomoci ochotných, obětavých farníků, zejména na ně pak vzpomínám velmi rád.
4. Nyní ještě působíte u našich krajanů v zahraničí. Jaké jsou tam rozdíly oproti našim farnostem?
Základ pastorace v krajanské farnosti v Kanadě je stejný jako u nás na Moravě - mše svatá sloužená v češtině, vysluhování svátostí, prožívání liturgického roku. Kněz se musí starat i o ekonomiku farnosti. Rozdíl je v tom, že většina farníků se v Kanadě do českého kostela dopravuje z větší vzdálenosti, a zadruhé, že je především farní hala místem, kde se mluví česky, ostrůvkem společenského setkávání krajanů uprostřed několika milionového multikulturálního světa GTA (tzv. Větší torontské oblasti, zahrnující Toronto a okolní města).
5. Jedním z úkolů Církve je evangelizace. Jakou úlohu v této činnosti může sehrát farní web nebo jiné farní periodikum?
Myslím, že při evangelizaci může farní web nebo periodikum sehrát úlohu velmi kladnou. Evangelizaci bych rozdělil na tu, která směřuje do vlastního společenství církve (tuším, že se užívá termín nová evangelizace) a na vlastní evangelizaci směřovanou těm, kteří Boha hledají a nevěřícím. Farní periodikum v tištěné podobě, podle mého názoru, směřuje hlavně dovnitř samotného společenství, farní web (popř. farní periodikum v elektronické podobě) může o to více oslovit i lidi hledající, které z kostela neznáme, tedy napomoci šíření dobré zvěsti, což je samotná evangelizace. Tady bych upozornil na zneužití takového moderního prostředku, internetu, pro šíření zpráv negativních. Je to jen na nás, aby internet pro nás zůstal dobrým služebníkem a nikdy nás neopanoval jako zlý pán.
6. Jak vidíte budoucnost katolické církve?
Měli bychom se cvičit v pokoře a vážit si každého malého díla pro dobro farního společenství, církve. Myslím, že to byl teolog Karl Rahner, který prorokoval, že církev 21. století bude církví světců-mučedníků nebo nebude vůbec. Je to pro nás výzva k opravdovosti a nasazení se pro farní společenství, pro pravdu, pro osobní svatost, pro křesťanské autentické bytí.