foto: L. Gallas

31. prosinec 2015

Nejistotu, co všechno malé novorozeně v životě potká, znázorňovali naši předkové sudičkami, které obklopovaly dětskou kolébku a vkládaly do ní věštbu všeho dobrého i zlého. Obdivuji, jak je ze strany Boží Prozřetelnosti důmyslné, že je nám budoucnost zahalena. Kdyby člověk dopředu věděl, co všechno trpké ho v životě čeká, topil by se v úzkostech a možná i v zoufalství. A ani z toho nejpříjemnějšího, o čem předem víme, bychom se tolik netěšili.

Na druhou stranu se ovšem nejistoty stávají v životě člověka zdrojem nemalých duševních útrap. Někoho trápí nejistota jeho zdravotního stavu, jiného nejistota zaměstnání či strach ze všeho nepříjemného, co by v budoucnu mohlo přijít. Lze se s tím nějak vyrovnat, abychom zbytečně nedrásali své nitro okolnostmi, které sami stejně nemůžeme změnit?

"Nedělejte si starost o zítřek" říká často a rád Pán Ježíš. "Hledejte především Boží království a spravedlnost a ostatní vám bude přidáno." (Mt 6,33)

Všechny pokusy zajistit si život a budoucnost pouze lidskou dovedností končí dříve či později zklamáním. Co je však u lidí nemožné, je možné u Boha. Pozemská dobra přijdou jako vedlejší produkt té prvořadé a základní životní snahy:

hledat Pána Boha a postavit svůj život do jeho služeb. Bůh sám pak vdechne našemu životu pravou harmonii a pokoj.