8. září 2015

Již jako dítěti mi vždy v mysli vytanula písnička Okolo Frýdku cestička. Až později, jsem se dozvěděla o výjimečnosti tohoto místa a jeho spojení s Frýdeckou Pannou Marií. Poutě k Panně Marii Frýdecké, byly vyhlášené a přečkaly staletí. Účastnili se jich poutníci moravští, hlavně z Hané, němečtí, polští, přicházeli poutníci i ze Slovenska. Hlavní poutě se konají o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a Narození Panny Marie. Diecézní poutě připadají na každou první sobotu v měsíci s úmyslem za nová kněžská a řeholní povolání. Jan Pavel II. povýšil 30. srpna 1999 chrám pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu mariánského poutního místa na tzv. menší papežskou baziliku (basilica minor). Tak se frýdecký chrám Navštívení P. Marie zařadil do skupiny nejvýznamnějších katolických chrámů na celém světě.

Na frýdeckém návrší Vápenky byla u silnice vedoucí do Lískovce na náklady vrchnosti roku 1665 vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíce. Jejím autorem je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Místo začalo brzy oplývat zázračnou pověstí. Podle některých zpráv se o mariánských svátcích objevovalo kolem sochy nadpřirozené světlo. Především po údajném uzdravení jisté šlechtičny z Tovarová, sem začala přicházet ve větším počtu pravidelná procesí poutníků z Hané, hlavně z Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic. Panně Marii Frýdecké se tak začalo přezdívat  "hanácká Panna Maria“.

Roku 1706 nechal frýdecký arcikněz a farář Heřman Leopold Kalinovský vystavět na Vápenkách prostornou dřevěnou kapli a zázračnou sochu umístit na její hlavní oltář. O mariánských svátcích pak místní duchovní sloužili v kapli a jejím bezprostředním okolí mše svaté pro poutníky. K dalším zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707, kdy při průtrži mračen silný vítr strhnul dřevěnou kapli a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. „Samotná socha, postavená na sloupu, však zůstala nedotčena a ani v nejmenším nebyla poškozena“, píše se v dobových pramenech. Kaple byla znovu obnovena.

Jelikož se počet poutníků přicházejících  na frýdecké poutě  každoročně zvyšoval, bylo nutno přistoupit k výstavbě chrámu, který by nahradil nedostačující kapli. Stavitel Bartoloměj Wittwer z dolnoslezské Nisy navrhl prostorný chrám, který by mohl pojmout příchozí poutníky. Základní kámen chrámu Navštívení Panny Marie byl položen 4. října 1740. Výstavbu protahovaly probíhající slezské války mezi Rakouskem a Pruskem, byl proto vysvěcen až  13. května 1759 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století.

Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 široký a 22,75 vysoký. Na jeho výstavbě a výzdobě interiéru se podíleli přední slezští a moravští umělci.