31. srpen 2015

Jak v minulosti vypadala pouť u sv. Antonínka nám zanechal na svých plátnech malíř Joža Úprka. Díky jeho obrazům, na kterých zachytil krojovanou mládež na poutí, se stává Hora sv. Antonína známá i mezi "významnými osobnostmi“, které zde přijíždějí, aby onu atmosféru prožily.

Již jako dítě jsem chápala, že se můžu ke sv. Antonínu obracet vždy, když něco ztratím a tak jsem tuto zkušenost brzy potvrdila nalezením toho hledaného. Tetička Juřenová vždy, když se zaběhl její vlčák. se obracela k sv. Antonínovi s prosbou o jeho návrat. Otec Slouka jí vždy s úsměvem slíbíl, že dar sv. Antonínovi za návrat ztraceného psa odevzdá do pokladničky. Jednou něco nemohl najít, neustále hledal daný předmět a vzpomněl si na tetičku a její víru v pomoc sv. Antonína, a tak se také obrátil s prosbou o pomoc. Měl pocit, jako by mu někdo vnukl myšlenku podívat se tím směrem a hledaná věc byla nalezena.

Při návštěvě chrámu sv. Antonína v Padově jsem v místním museu zjistila, že není životní události nebo hledání ztracených věcí, tj. od jednotlivých předmětů až po víru, či volbu životního partnera, narození dítěte, kde by nebyl žádán sv. Antonín o pomoc. Na mnoha fotografiích byl vždy vyobrazen dotyčný s nalezením hledaného či s narozením dítěte...

Abychom nemuseli za sv. Antonínem až do italské Padovy, můžeme putovat za sv. Antonínem na nedalekou Horu sv. Antonína u Blatnice. Je to místo, kde je sv. Antonín uctíván již několik století. Přijdeme-li i my s prosbou o vyslyšení našich přání, určitě nebudeme odmítnuti, bude záležet pouze na naší víře...

Na blatnické hoře nalezneme kapli sv. Antonína, křížovou cestu umístěnou v přírodě, liturgický prostor a pramen se zázračnou vodou.

21. dubna 1662 kníže Hartman z Lichtenštejna zasílá žádost olomoucké koncistoři o postavení kaple na kopci u Velké Blatnice na svém panství. Na jaře 1668 byl položen základní kámen ke stavbě Kaple sv. Antonína Paduánského. První pouť ke cti sv. Antonína se konala 13. června 1670.

V roce 1697 bylo přistoupeno k rozšíření kaple, současně byla vystavěna stavba, sloužící jako výčep či občerstvení pro příchozí poutníky.

Při renovaci kaple v roce 1743 byl odkryt léčivý pramen, výsledkem bylo několik zázračných uzdravení, které byly řádně popsány formou protokolů a jsou založeny v koncistorních fondech.

V souvislosti s reformami Josefa II. byla kaple uzavřena i přes žádosti obce a budova kostela byla za malou částku prodána. Z prostoru kaple se stává místo, kde se procházel a pásl dobytek.

Na žádost obce Velká Blatnice o povolení opravit kapli, aby se zde lidé mohli setkávat k modlitbě, bylo 14. května 1815 žádosti vyhověno Dvorskou kanceláří ve Vídni. Opravy rozpadlé kaple byly zahájeny v roce 1818 a ukončeny 1819, aby zde mohly být konány poutě a vyžádaly si 5.081 zlatých. Od tohoto roku jsou zde konány poutě každý rok a nebyly přerušeny. V sedmdesátých letech devatenáctého století se toto místo stává také místem táborových hnutí na Moravě. Kaple byla sice obnovena, ale byla znovu vysvěcena až 30. května 1904. Kazatelem slavnosti byl Msgr. Dr. Antonín Cyril Stojan.

V roce 1936 dochází ke generální opravě kaple. V roce 1939/1940 zde zahájil svou činnost u Sv. Antonínka kněz ThDr. Msgre. P. Antonín Šuránek, spirituál kněžského semináře a profesor na Theologické fakultě v Olomouci. Po roce 1990 dochází k budování poutního areálu kolem kaple sv. Antonína.