15. červen 2025

Po měsíci květnu, který je zasvěcen Panně Marii následuje měsíc, kdy bychom se měli obracet k Pánu Ježíši. Pán Ježíš při zjevení sestře Markétě Marii Alacoque v roce 1673 ukázal své Srdce a řekl: „Toto je Srdce, které tak milovalo lidi, že jim dalo vše, co mělo, a na oplátku se mu dostává jen neúcty, nevděku a chladu“.

Při každé mši svaté, kdy kněz bere do svých rukou hostii a kalich vína, recituje slova P. Ježíše, která pronesl při poslední večeři: „VEZMĚTE A JEZTE Z TOHO VŠICHNI: TOTO JE MOJE TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS VYDÁVÁ. VEZMĚTE A PIJTE Z NĚHO VŠICHNI: TOTO JE KALICH MÉ KRVE, KTERÁ SE PROLÉVÁ ZA VÁS A ZA VŠECHNY NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. TOTO JE SMLOUVA NOVÁ A VĚČNÁ. TO KONEJTE NA MOU PAMÁTKU.“

Pokud se vždy soustředíme při proměňování na slova, která slyšíme, jsme přítomni proměnění hostie – chleba a vína v Tělo a krev P. Ježíše. Nejsme přítomni připomínky události poslední večeře, ale skutečnému okamžiku, kdy se věci vytvořené člověkem, hostie a víno stávají skutečným Tělem a krví Páně. Ten okamžik se děje při každé mši svaté.

Naše víra i když se snažíme sebevíc nemusí být vždy pevná a může nás přivést k pochybnostem. Proto Pán Ježíš všem nám, pochybujícím, kteří se snažíme, pomáhá svou přítomnost v eucharistii zpřítomnit, abychom skutečně viděli svými smysly, jako apoštol Tomáš Jeho skutečnou přítomnost v proměněné Hostii a vínu.

Dočteme se o zázraku z Orvieta. V roce 1263 kněz Petr z Prahy putoval do Říma a pochyboval, že v okamžiku transsubstanciace (proměnění) je v kousku chleba skutečně přítomný Kristus. Zažil v době slavení mše sv. v Bolseně v okamžiku Proměnění zázrak, když uviděl, že Hostie začala krvácet a kapky krve dopadly na korporál a také i na oltář. Nebyl to ojedinělý zázrak. Tento jev, kdy se hostie zbarví krví se udál mnohokrát v průběhu staletí až do současnosti nejen v Evropě, ale po celém světě. Například v italské Lancianě již v 8. století; v Buenos Aires 1992-1994-1996, v mexickém Tixtle 2006,  v Polsku v Sokolce 2008 a Legnici 2013.

Klinická studie, která zkoumala krvavé skvrny potvrdila, že není v rozporu, ale dokonale zapadá do toho, co čteme v evangeliích a dostáváme jako dar od katolické Tradice. Vědci objevili, že ve všech zkoumaných vzorcích se jedná o krevní skupinu AB, jejíž stopy se objevili i na Turínském plátně. Je to tělo a krev trpícího člověka, kterého klinický obraz odpovídá obrazu mučené a na kříž zavěšené osoby.

Pokud máme pochybnosti jako kněz Petr z Prahy, věřme alespoň všem těm zázrakům. Každý z nás může jako poutník navštívit tato místa a vidět „skutečnou Hostii“, kde P. Ježíš svědčí o své skutečné přítomnosti v eucharistii.

Po celá století byla věřícími prokazována úcta k eucharistii. Věřící přijímali svaté přijímání výhradně do úst a v kleče. II. vatikánský koncil umožnil podávání svatého přijímání ve stoje. Stále bylo podáváno do úst. Teprve po čas koronaviru bylo určeno podávat svaté přijímání na ruku. Pro mnohé věřící, to bylo velmi těžké se s tím smířit. V okamžiku, kdy koronavirus nějak zmizel, jsme se navrátili k původnímu způsobu svatého přijímání, tedy do ůst. 

Když si uvědomím, že Kristus, Syn Boží, položil za mne svůj život, abych byla spasena, dostala jsem dar, který nejsem schopna pochopit svým myšlením, pouze víra mi pomůže toto milost objasnit. Moje mysl mi říká, jsi méně než zrnko písku na mořském dnu, ale moje víra mi odpovídá, přece jsi byla na počátku věku vyvolena stát se dítětem božím. V této úctě při uvědomění si, co všechno musel On podstoupit, abych já mohla žít život dítěte božího, nemohu přece natáhnout ruku a přijat „Tělo Kristovo“ na svoji dlaň. Vždyť ne vždy září moje ruka dokonalou čistotou, aby na ni spočinul Král králů…

Možná i to je způsob, jak projevit úctu svému Spasiteli a svoji pokoru, když nebudu natahovat ruku, ale otevřu svá ústa. Návrat k Tradici, je to nejlepší, co můžeme vykonat. Můžeme začít hned projevovat svou úctu k Božskému Srdci, neboť právě měsíc červen je mu zasvěcen.

Příspěvek se souhlasem redakce převzat z HAFANa – červen 2025

Dovětek

Pán Ježíš předal sestře Markétě 12 přislíbení nabízená všem ctitelům jeho Nejsvětějšího Srdce. Dvanácté přislíbení zní: „Těm, kteří po devět měsíců každý první pátek půjdou ke svatému přijímání, dám milost, že vytrvají v kajícnosti až do konce a nezemřou ve stavu nemilosti. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm.“

Myslím, že není třeba blíže představovat našeho bývalého prezidenta Dr. Gustava Husáka. Narodil se do katolické rodiny a jako chlapec či mladý muž měl účast na prvních pátcích. Jeho sestra po celý svůj život praktikovala katolickou víru. Gustav Husák zemřel jako řádný katolík, byl posilněn všemi svátostmi.