25. prosinec 2018

13. září 2017 jsem měla možnost se zúčastnit prezentace o hnutí Mary’s Meals v našem novém kostele ve Starém Městě. Pamatuji si, jak jsem se těšila, abych se o tomto díle dozvěděla více. Další dny jsem se s velkou chutí začetla do knihy Bouda, která krmí milion dětí. Skotský autor Magnus MacFarlane-Barrow v knize popisuje poutavý příběh, který předem neplánoval. Postupnými kroky „malých skutků lásky“ a vydatnou podporou rodiny, přátel a všech, kteří se nechali oslovit, postupně vzniklo mezinárodní hnutí.

Mary’s Meals díky dobrovolníkům a podporovatelům z celého světa nyní sytí více než 1 361 000 dětí v těch nejchudších zemích světa. Ve školách, do kterých jsou přilákány školním stravováním,  dostávají děti důležité vzdělání a tím se před nimi otevírá možnost vymanit sebe i své rodiny z bídy. Magnus má neochvějnou křesťanskou víru a velký vzor milujících  věřících rodičů. 

Když se dva roky po prvním zjevení Panny Marie v Medžugorji dozvěděl o  události, toužil si vše jet ověřit.  Tehdy se jako patnáctiletý mladík spolu s dalšími mladými vydal na cestu. V Medžugorji se setkal se šesti vizionáři a byl přítomen zjevení Panny Marie. Dozvěděl se o mnoha zázracích, které se zde uskutečnily. Sám viděl slunce, jak putuje po obloze. Tyto zážitky ho velmi ovlivnily. Rodiče na něm a všech, kdo se vrátili  uviděli změny. Magnus rodičům říká  o důležitosti modlitby a postu. Také rodiče se vydali na stejnou cestu, která jim změnila  život.  Po návratu zpět přebudovali svůj penzion na dům  modlitby pro mladé lidi.

Když se všichni v roce 1992 dozvěděli o kruté válce v Jugoslávii, zarmoucení přemýšleli, jak pomoci. Magnus ze skotského Dalmally (Argyll) požádal z malé boudy o dary pomoci pro jednorázovou cestu do válkou zničené Bosny a Hercegoviny. Co se stalo v týdnech, měsících a letech překvapilo nejen Magnuse, ale inspirovalo desítky tisíc lidí po celém světě, aby se připojil k hnutí, které by jednou mohlo znamenat konec hladu ve světě. Z jednorázové pomoci do Jugoslávie se nakonec naplnilo  desítky kamionů.

Další Magnusovy kroky následovaly do Rumunska k nemocným dětem virem HIV. Pomáhání pokračovalo v roce 2002 do Malawi, kde dostávají šanci na život vyhladovělé děti. V tomto roce vzniká oficiální název mezinárodní charitativní organizace Mary’s Meals (Mariiny pokrmy). Od té doby je naplňována vize, aby děti dostávaly jedno jídlo denně v místě svého vzdělání a že ti, kteří mají přebytek, se budou dělit s těmi, kterým se nedostává ani těch nejzákladnějších potřeb. Náklady na jídlo pro jedno dítě na celý školní rok představují pouhých 421 Kč, a to především díky použití místních surovin a práci dobrovolníků v cílových i dárcovských zemích. Jako jedna z mála dobročinných organizací se Mary’s Meals zavázala udržovat si opravdu velice nízké provozní náklady a proto vždy nejméně 93 % všech darů jde přímo na charitativní aktivity.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že se za rok od přečtení knihy osobně setkám s Magnusem. S vděčností vzpomínám na svou první pouť do Medžugorje. Přímo na místě, kde celý příběh začal jsem dostala velkou milost potkat Magnuse, jeho žehu Julii, jejich sedm dětí, rodiče, jednu z vizionářů Mirjanu, Milonu von Habsburg a další nadšené lidi pro toto nádherné dílo. Spolu s ostatními poutníky ze Skotska, Rakouska, Španělska a Chorvatska jsme se zúčastnili vysvěcení nového centra  otcem biskupem Johnem ze Skotska. Všichni jsme prožívali nádherné okamžiky s růžencem v ruce při výstupu na Podbrdo, Križovac, mše svaté, adorace...Každý den jsem se těšila na setkávání u centra, kde jsme mohli slyšet svědectví Magnuse a sdílet je s ostatními. Díky Panno Maria za krásné chvíle, nová přátelství a nadšení pro dobrovolnickou práci v Mary’s Meals.