Letní příběhy 2018 - 4
3. září 2018
Sedíš u počítače?
Přesto, že jsou horké letní dny, trávím spoustu času u PC. Termíny jsou pevně stanoveny a blíží se velmi rychle. Zazvonil telefon. Ozvala se dobrá přítelkyně. "Ahoj Majko, sedíš u počítače, potřebovala bych Tvoji pomoc... Sháním přátele a z naší šumavské chalupy se nemohu připojit k internetu.“ Tak jsem napsala požadovaná jména a vyhledávač poskytl informace, které jsem přetlumočila Janě. Ještě jsme si vzájemně popřály pěkný den a každá jsme pokračovala ve své práci, já u vyplňování výkazů a Jana v hledání svých přátel.
Mnohdy nám přijde naše práce stereotypní až únavná, ale i tehdy se může ozvat zvonek, který nás vyruší ze stereotypu a také nám umožní být pomocníkem. I Šimon se vracel znavený z pole, když jej vojáci přinutili způsobem sobě vlastním, aby pomohl odsouzenému... Mnozí často v modlitbě prosí, aby potkali svého Šimona, který jim pomůže. Pokud přijde nabídka neodmítejme ji a staňme se i my ochotnými pomocníky. Neboť je psáno, že dobrý člověk vynáší z dobré pokladnice svého srdce dobro ..
Chybí jeden ptáček
Mnoho času trávíme o víkendu doma, neboť zpravidla celý týden jsme v pohybu a tak alespoň tyto dva dny jsme spokojeni v pohodlí našeho domova. Každou návštěvu rádi přivítáme a strávíme pěkné chvíle společně s příbuznými nebo přáteli. Jelikož jsme s manželem sami, tak všem říkáme, prosím zavolejte, že přijdete, neboť se může stát, že bude chybět jeden ptáček... Naše paní učitelka vaření již jako penzistka potřebovala vymalovat kuchyň a tak si pozvala malíře. Domluvila se, že přijde jeden, neboť místnost byla malá. Den dopředu uvařila oběd – španělského ptáčka pro malíře. Vše důkladně uklidila a pokryla papírem, aby nebyla příliš velká práce s úklidem. Ve stanovenou hodinu zazvonil zvonek a ke svému zděšení zjistila, že malíř má pomocníka a ona má pouze jednoho ptáčka...
Myslím, že taková překvapení se občas objevují a my jsme zaskočení, jak z této situace ven. Jak říkají stoikové za všech okolností je nutno zachovat chladnou hlavu. První okamžik nás pohltí beznaděj co dělat, jak se zachovat, a následně se objeví náhradní řešení... Nebojme se upřímně přiznat, že jsme rádi že jsme se potkali, třeba po mnoha letech... Vždyť plný stůl důkladně prostřený se všemi proprietami ne vždy znamená vstřícnost, upřímnost, lásku a porozumění. Stůl prohýbající se od dobrot, pamlsků a různých kulinářských překvapení často zakrývá to, co nejvíce chybí v lidských vztazích a to vzájemné pochopení, láska a úcta...
V poledne na věži
Ve svém vyprávění popisují přátelé návštěvu věže chrámu Sv. Michala: "Já tam zůstal přes poledne u zvonů. Z těch čtyř zvonily tři (krom největšího), ale i tak to byl teda zážitek. Srdce jsem měl až v krku, zem se chvěla pod nohama a ten průvan co zvony při bití udělaly... Musel jsem mít i zacpané uši. Jak tak lítaly ty zvony ze strany na stranu, hned mne napadlo, co by tak bylo, kdyby se některý utrhnul :-). No to bych tu už nebyl...“
Vždy mne zaujme myšlenka každého člověka, tedy, co by bylo, kdyby... Pokud umožníme své fantazii tvořit, tak jsme autory mnoha příběhů, často i sci-fi. Možná nám to vzdáleně připomene práci tvůrce filmu, či mnohé vynálezce, kteří svými pokusy měnili svět.
Člověk má naprostou svobodu danou Stvořitelem, může činit cokoliv, není ničím omezen. Za vše však bude jednou skládat své účty a váha jeho skutků bude nakloněna na jednu či druhou stranu.
Na své životní cestě si každý z nás určuje směr, kterým jde k svému cíli. Pouze mu chybí jediná informace a to jak dlouho půjde po této cestě, kterou si zvolil. Tato informace nebyla lidské bytosti vložena do paměti na rozdíl od všech vytvořených věcí, kterým člověk díky technice naprogramoval jejich "životnost".
Jděme tedy po své cestě tak, jako bychom mohli každým okamžikem vstoupit do určeného cíle...
Evangelista Lukáš
"Dávejte a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť mírou, kterou vy měříte, bude zase naměřeno i vám." Lk 6,38.
Syn člověka přece přišel hledat a zachránit, co je ztraceno. Lk 19,10