1. srpen 2018

Mám právo rozhodovat?

Manželé, aktivní senioři, strávili několikátou dovolenou v oblíbených lázních. Pan inženýr nebyl spokojen s určením procedur lázeňským lékařem, který mu naordinoval i cvičení v tělocvičně. Proto se rozhodnul, nic neponechat náhodě a další rok napsal na ředitelství dopis. V něm zdůraznil, že zde tráví dovolenou již několik let a léčbu si platí a tedy by mu měla být dána možnost vybrat si ty procedury, které považuje za nezbytné pro své zdraví.

Tak se stalo a ředitelství odsouhlasilo původní návrh pacienta. Jenomže léčba musela být potvrzena lázeňským lékařem. Oba se po roce opět setkali. Lékař byl dotčen a pacient se cítil jako vítěz neboť dosáhl svého. Tento rok byla léčba přínosná, avšak počasí nestálo za nic... Tímto konstatováním shrnul svůj pobyt v lázních pan inženýr.

Stejně jako onen pan inženýr i my máme možnost volit co v našem životě požadujeme za důležité a co za zbytečné. Jak svůj čas budeme prožívat, poznáme možná brzy a možná až na konci života, zda naše volba byla úspěšná a budeme-li mít čas, změňme vše, co můžeme... Vždy když budeme volit to, či ono, poslouchejme i hlas svého svědomí. Sáhněme také po knize knih a zaposlouchejme se. I zde můžeme najít návod kudy se vydat...

Kdo je můj bližní?

Tak zachytil evangelista známou scénu, kdy se ptal bohatý mladík Pána Ježíše. Odpověď známe všichni, myslím i Ti, kteří neotvírají dvéře chrámů často. Jsou povolání, která považujeme všeobecně za poslání. Moje přítelkyně, vyprávěla starší žena, před čtyřiceti lety pobývala služebně se svým manželem na Kubě. Jako odborníci, kteří měli pomáhat rozvoji místního průmyslu, byli svěřeni do péče československého lékaře. Když se mladým manželům narodil chlapeček, ukázalo se, že má alergii na mateřské mléko. Mladá maminka si nevěděla rady a navštívila tedy našeho lékaře s prosbou o pomoc. Lékař ji odbyl s tím, že jeho pacienti jsou zaměstnanci velvyslanectví a ne všichni ostatní... Přišly však kubánské ženy ze sousedství a to co měly, přinesly mamince na pomoc, dokonce i maso, na které byl uplatněn přídělový systém. Díky všem těmto "dobrým duším" chlapeček přežil a začal prospívat.

Onen mladík odešel smutný, neboť měl mnoho bohatství... končí příběh. Ne vždy je bohatství člověka vysoké konto v bance, paláce či nemovitosti, nebo postavení. Mám za to, že bohatstvím každého člověka je jeho srdce a svědomí. Člověk může být z pohledu mnohých chudý, neboť toho moc nevlastní, ale je bohatý svým přístupem k jiným. Má vlídné slovo pro své okolí, dokáže psychicky podpořit druhého v jeho nelehké situaci, dokáže říci, tak povídej, aniž by sledoval ručičky hodinek, jak ukrajují čas.

Co kdyby náhodou...

O své návštěvě Indie vyprávěl muž středních let. Je zde jedna oblast, kterou obývají převážně křesťané. Vždy, když chodí na mši svatou, tak přináší i různé květiny a plodiny před oltář jako svou oběť. Průvodce vysvětloval, že je to tradiční zvyk, kdy se do chrámu cizích bohů přinášely různé plodiny jako obětiny. Tak prý činí i tito křesťané, co kdyby náhodou existovala i jiná božstva, tak aby byla jejich oběť přijata a bylo jim to přičteno k dobru až přijde poslední okamžik zde na zemi.

Občas se tak chováme i my, bez znalosti tohoto zvyku, zvláště když přijde nějaký problém či nemoc. Sousedka mi přinesla ve sklenici trochu vody. Vyprávěla, že syn se zotavil po těžké havárii a vykonal pouť na Hostýn. Namítla jsem, nemá čas zajít na nedělní mši svatou a na Hostýn se vydal? Dostala jsem klasickou odpověď, to víš, má mnoho práce, a nemá čas chodit do kostela. Ale pouť na Hostýn, to je něco jiného! Nebo, že by snad také přemýšlel, co kdyby náhodou ten Hospodin soudil i mé skutky?

Protikladem je žena, která se ostýchala předstoupit před P. Ježíše, měla pouze víru. Dotkne se šatů a bude uzdravena... Jednala přímo a nezabývala se otázkou... A co kdyby náhodou....

Nehledejme případné záchytné body, vždyť skutečná víra nás vede po správné cestě, po níž dojdeme k cílí aniž bychom ztráceli čas hledáním různých variant ...

Sv. Pavel a Sv. Marek

Od Boha jsme přece dostali sílu, lásku a rozvážnost, ne to, abychom byli bojácní!

2.list Timotejovi 1,7.

"Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji, jsi uzdravena ze své nemoci."

Mk5,34