22. prosinec 2024

Už stojíme téměř na prahu Vánoc. Jen několik hodin nás dělí od Štědrého dne. Tolik očekávání dětí, co letos najdou pod stromečkem. Bude tam alespoň něco z dopisu, který jsme vložili za okno a do rána zmizel?

Unavené maminky, zdobí poslední kousky cukroví a zkoumají vánoční nákupní seznam, zda je vše odškrtáno… Tatínkové ještě přemýšlí jak nejlépe a jakým způsobem letos usadit stromeček do stojanu, aby byl rovný a nenakláněl se na stranu jako vloni a sledují kapra ve vaně, zda je ještě „dostatečně živý“. Do toho všeho starání se najednou objeví otázka dítěte: „Kluci ve škole říkali, že Ježíšek není a dárky dávají rodiče. Je to fakt?“ A jak z toho ven, všechno máme tak dokonale sehráno a naráz taková situace…

Asi se nejdříve usaďme v pohodlné lenošce, zhluboka se nadechněme a  vydechněme si. Nejdříve se zamysleme nad odpovědí. Přece vše, co je třeba k životu nám bylo dáno naším nebeským Otcem. Snažíme-li se žít jako dítě boží, kterým jsme se stali při křtu svatém, musíme souhlasit s touto myšlenkou. Neboť člověk, pokud žije v souladu s božím řádem, je zahrnován Otcem vším, co potřebuje ke svému žití.

Stejně jako Abrahámu bylo požehnáno, tak i každému z nás Bůh žehná naší práci, našemu životu i našemu konání. Jsme součástí milující rodiny, máme přátele a práci. Tím vším jsme byli Bohem obdarováni. V Credu vyznáváme, že věříme v Boha Otce, Ježíše Krista, jeho Syna a Ducha Svatého. Tedy jinými slovy jsou to všechno také dary Ježíška, kterými jsme byli zahrnuti. Kristus se stal chudým, abychom zbohatli z jeho chudoby.

Zapalme tedy poslední adventní svíci a nechme všechny starosti za sebou a společně vysvětleme našim dětem, že všechno, co nalezneme pod stromečkem jsou opravdu dary od Ježíška. Každý dar má jiného „anděla“, kterého Ježíšek posílá, aby položil ten konkrétní dáreček pod stromeček. Ježíšek obdarovává své děti a Láska, která přišla k nám nás sbližuje, abychom se třeba na okamžik stali právě těmi anděly, kteří položí ten nebo onen dáreček pod konkrétní stromeček s konkrétním jménem.