Jak si mýt ruce, když není co pít?

Zbořený chrám v Sýrii
10. duben 2020

Kardinál Zenari o Sýrii v čase pandemie: Jak si mýt ruce, když není co pít?

Sýrie. Koronavirus dospěl rovněž do Sýrie. Oficiální údaje mluví o necelých dvaceti případech, ale také o prvních zemřelých. Země zruinovaná devět let trvající válkou není připravena na boj s epidemií. Polovina nemocnice je mimo provoz, zdravotní personál emigroval, nedostává se léků ani výživy, o dezinfekčních prostředcích nemluvě. Pokud se epidemie v Sýrii rozvine, bude pro tuto zemi katastrofa, říká apoštolský nuncius v Damašku kardinál Mario Zenari.

Připomíná, že nejhorší situace je v táborech pro uprchlíky, kde často chybí základní zdravotní výbava. Lidé se ptají, jak často si mají mýt ruce, když se jim nedostává ani vody k pití. V této těžké situaci se křesťané svěřují přímluvě P. Marie a sv. Kosmy a Damiána. Tito dva patroni lékařů pečovali o nemocné právě v oblasti dnešní severní Sýrie.

“Krvavá válka v Sýrii bývá nazývána peklem. Ale můžeme ji vnímat také jako Kalvárii, dlouhou křížovou cestu, na které nescházejí Veroniky ošetřující zraněnou tvář, Šimonové z Kyrény a Milosrdní Samaritáni, lidé, kteří – aniž by o tom věděli – propůjčují své ruce soucitnému Ježíšovu Srdci. V posledních týdnech se objevil další společný nepřítel, koronavirus. Pokud se tato epidemi rozšíří také v Sýrie, bude to pro zemi katastrofa. Už nyní je málo nemocnic, lékařského personálu a zdravotnické infrakstruktury. Obzvláště ohrožení budou vysídlenci žijící v táborech nebo vězňové. Je zapotřebí zajistit volný přístup k humanitární pomoci, aby se do Sýrie dostávaly léky a jídlo. Spontánně přicházejí na mysl slova velkopáteční prosby vzývající Boha o záchranu před hladem, ohněm a válkou. Křesťané mají před sebou vyjímečné, těžko představitelné svátky. Kostely jsou zavřené. A to nebyly uzamčené ani během devíti let války, kdy nám hrozily bomby. Celé bohatství různých tradic se odsune letos do druhého plánu. Budeme se soustředit na Kristovo utrpení a lidství. Ze srdce se derou slova modlitby, která se zrodila právě na Blízkém východě: “Pod ochranu tvou se utíkáme, Svatá Boží Rodičko, … ode všeho nebezpečenství vysvoboď nás vždycky, Panno slavná a požehnaná.”

Kardinál Zenari poznamenenal, že situace v Sýrii je o to obtížnější, že v poslední době slábne humanitární pomoc a svět začíná na tento konflikt zapomínat. Vážné problémy vyvolala také bankovní krize v Libanonu a uzavření hranic. Za velmi významnou považuje vatikánský diplomat iniciativu generálního sekretáře OSN, který v souvislosti s epidemií vybídl k příměří a ke zrušení sankcí uvalených na Sýrii.