6.leden 2025

O druhé neděli po Narození Páně se ptal otec Kryštof na kázání „Jak jsme prožili Vánoce? Prožili jsme jej skutečně s Bohem nebo jsme je pouze přežili?“ O Vánocích se můžeme také ptát: „Pane ukaž mi cestu. Pomoz mi, abych Tě našel v jeslích stejně jako pastýři.“ Ztišíme-li se a otevřeme-li své srdce, potom můžeme zaslechnout i hlas, který nám odpoví.

Budeme stejně šťastni jako pastýři, kteří slyšeli hlas anděla a vydali se na cestu a nalezli Děťátko v jeslích. Jaké bylo překvapení tří mudrců od východu, kteří se vydali na dalekou cestu neznámým směrem a putovali za hvězdou. Hvězda je přivedla k malému dítěti, v prostém prostředí. Žádný palác, bohatství a nádhera... Přesto se pastýři i mudrci setkali o těch prvních Vánocích se skutečným Bohem, s Božím Synem Ježíšem Kristem.

Benedikt XVI. nám připomíná: „Ano, v betlémské stáji se objevilo velké světlo, na které svět čeká. V onom Dítěti, ležícím ve stáji, Bůh ukazuje svou slávu - slávu lásky, která dává zdarma sama sebe a která se zbavuje své velikosti, aby nás vedla po cestě lásky. Betlémské světlo nikdy nezhaslo. Po celá staletí se dotýkalo mužů a žen a „zalévalo je světlem“. Kde vyrašila víra v ono Dítě, tam rozkvetla také láska – dobro vůči druhým, starostlivá péče o slabé a trpící a milost odpuštění. Od Betléma se táhne staletími proud světla, lásky a pravdy.“

Přátelé, prožili jsme o těchto svátcích skutečné setkání s Pánem Ježíšem stejně jako pastýři, či oni tři mudrci? Nebo to bylo takové přežití svátků s kaprem, bohatě prostřeným stolem, mnoha drahými dárky a také s blízkými se kterými jsme to nějak „dali“?

Ještě máme před sebou týden vánoční doby, kdy budou v našich chrámech i mnoha domácnostech vystaveny Betlémy, maličké, prosté, velké a honosné. Skloňme se tedy před Děťátkem v jeslích v betlémské stáji a s prostotou dítěte odevzdejme Děťátku vše, co nás tíží, s čím si nevíme rady a poprosme o pomoc, například modlitbou Benedikta XVI. 

Pane Ježíši, máme tě před očima jako dítě a věříme, že jsi Boží syn, jenž se stal člověkem
skrze Ducha svatého v lůně Panny Marie.
Podobně jako v Betlémě i my, spolu s Marii a Josefem,
anděly a pastýři, se ti klaníme a vyznáváme, že jsi náš jediný Spasitel.
Stal ses chudým, abychom zbohatli z tvé chudoby:
dej, ať nikdy nezapomínáme na chudé a na ty, kdo trpí.
Ochraňuj naše rodiny, žehnej všem dětem celého světa a dej,
ať nám vždy vládne láska, kterou jsi přinesl, aby činila náš život šťastnějším.
Dopřej všem lidem, Ježíši, aby porozuměli poselství Božího narození, aby pochopili,
že jsi přišel darovat celé lidské rodině světlo, radost a pokoj.
Neboť ty jsi Bůh a žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Amen.
(Modlitba Benedikta XVI. u Pražského Jezulátka)

Mám za to, že potom se můžeme společně s pastýři i mudrci radovat se setkání s Bohem. Vždyť jsme se mohli v prostotě betlémské stáje setkat s tím, který přišel spasit každého z nás, tedy s Ježíšem Kristem, jednorozeným Synem Božím. Potom si také můžeme odpovědět, že Vánoce jsme skutečně prožili, nikoliv přežili.