Hospodář...

5. květen 2015

Poslední dny jsem se ponořila z pracovních důvodů do studia zákona o obchodních korporacích. Na mnoha místech se zákon odvolává na péči řádného hospodáře. Co všechno musí odpovědný pracovník učinit a také v neposlední řadě, musí u soudu v případě nutnosti, prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře.

Je to jakási paralela mezi těmi „našimi pozemskými zákony“ a evangeliem. Otevřeme-li si Písmo svaté, skrze jednotlivá evangelia nás také na mnoha místech nabádá, jak máme naložit s časem, který nám byl vymezen k naší pozemské pouti, tedy se svým životem.

Nehovoří se přímo o péči řádného hospodáře, ale o věrném služebníkovi, který zdvojnásobil svěřené hřivny, hovoří se o výši darů přinesených do chrámu a čí dar je v očích Pána vyšší, zda farizeje nebo chudé vdovy, která přinesla drobný peníz.

Hovoří se o nájemcích vinice, kteří pobili služebníky svého pána a nakonec zabili pánova syna. Určitě nás osloví příběh o pánovi vinice, který vyplatil všem svým nádeníkům stejnou mzdu, jak těm prvním pracujícím od rána, tak těm posledním, kteří se lopotili pouze hodinu. Mám za to, že nás také zaujme výrok, který hovoří o tom jak máme činit dobrodiní: „… ať neví tvá levice co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí“.

Náš nebeský Otec, po nás nechce sbírání a ukládání všech našich činů do trezorů, kterými bychom prokázali u posledního soudu, zda jsme byli hospodářem, který o vše pečoval s péčí sobě vlastní. On to všechno ví, je pouze na nás, budeme-li se řídit nejstarší právním kodexem, tedy desaterem a nebo budeme pouze žít a brát stejně jako hospodáři, kteří nemyslí na zítřek a spoléhají, že se třeba stane „zázrak“.

V ten okamžik posledního soudu budeme znát odpověď, zda jsme konali s „péčí řádného hospodáře“ a prožili svůj život jako služebník, který hřivny zdvojnásobil a uslyšíme : „správně, služebníku dobrý ….“ nebo „služebníku zlý…“ Vždyť času jsme dostali všichni stejně, tj. tolik, kolik je ho třeba.