7. listopad 2019

Poslední čtvrtky v měsíci jsme si vyhradili na Povídání o … Nejprve to bylo náhodně a potom jsme se rozhodli pokračovat. A o čem jsme si povídali? O putování, o poutích, o Marys meals nebo také o rodině a jejím posláním v dnešním světě a Istambulské úmluvě.

Poslední povídání bylo mimořádně ve středu o putování do Svaté země. Díky mnohým fotografiím a vlastním zážitkům paní doktorky jsme se mohli s touto zemí pomalu seznamovat. 

Dozvěděli jsme se, že Izrael je mnohem menší rozlohou i počtem obyvatel než Česká republika. Je to moderní země, kde se uvádějí do života nové technologie, zvlášť hospodaření s vodou. Uprostřed téměř pustých míst jsou budovány velké skleníky, kde se pěstuje zelenina nebo květiny.

Má mnoho významných míst, zvláště pro křesťany, a některá místa mají i více názvů např. Genezaretské jezero = Galilejské moře nebo Tiberiatské jezero.

Mnoho území je pokryto pouští, která se brzy na jaře zazelená, poté se objeví drobné kvítky. Tomuto úkazu se říká, že poušť kvete, což je asi pouze 14 dní. Následně se otepluje a vše zelené pomalu usychá a mění se v pustinu. Potom, pokud se rozhlížíme po krajině můžeme vidět strmé hory, pusté srázy, vyschlá koryta řek – vádí. Pokud se nám vybaví příběh Samaritána, který se ujal nebohého, máme již představu, jak krajina vypadala a proč byla nebezpečná.

Vedle pouští a pustin jsou zde i úrodná údolí s rozlehlými plochami zelených polí, vodními plochami rybníků, na jejichž březích vyčnívají palmy. To je Údolí Jizrael. Hora Tábor nám svým tvarem zase připomněla český Říp a věže chrámu stojícícího na vrcholu odkazovaly na tři strany, které zde chtěl Petr postavit pro Ježíše, Mojžíše a Eliáše.  Hora Blahoslavenství s krásnými zahradami a výhledem na Genezaretské jezero připomněla ráj na zemi.

Kafarnaum připomíná dnes areál s archeologickými vykopávkami, které střeží a spravuje řád františkánů. Připomněli jsme si pohledem na moderní chrám stojící nad místem Petrova domu, jednotlivé pasáže z evangelia.

Moderní bazilika Zvěstování Páně v Nazaretu postavená italským architektem nad základy domku, kde měla bydlet v době zvěstování Maria, nám připomněla, že v celém světě jsou jednotlivými národy uctívány různé Madony, které jsou vyobrazeny v nádvoří baziliky. I my zde máme svoji P. Marii, patronku Čech a Moravy od Antonína Kloudy. Kostel sv. Josefa je postaven nedaleko baziliky nad dílnou sv. Josefa.

Betlém nyní patří k palestinským územím, obehnaným vysokou zdí. Snad díky tomu, je možno se zde procházet i po setmění v naprostém bezpečí. Velikost chrámu narození a miniaturních vchodových dveří, nás přivedla k podstatnému, než vstoupíme do místa narození Božího syna je třeba se sklonit. Potom můžeme spatřit místo narození Páně označené 14-ti cípou hvězdou nebo navštívit přilehlé jeskyně, kde sv Jeroným přeložil Vulgatu – latinský překlad bible z řečtiny, hebrejštiny a aramejštiny. Nedaleko jsou Pole pastýřů s moderní kaplí. Právě v Betlémě, v malých dílnách je možno si koupit na památku různé Betlémy vyřezávané z olivového dřeva, nebo alespoň betlémskou hvězdu vyřezanou z perleti.

Jeruzalém náležející k židovským územím, město drahé třem náboženstvím – židovství, křesťanství a islámu.

Původní chrám postavený Šalamounem byl zbořen, zůstala zde pouze část stěny jeho západní části, tzv. Zeď nářků. Od období zničení Jeruzaléma Římany, židé nemají žádný chrám, pouze synagógy, místa kde se schází na pravidelných sobotních modlitbách. Stejně jako v synagógách i u Zdi nářků je určeno místo ženám a místo mužům, kde se mohou modlit. Židé zapisují své modlitby na kousky papíru a vkládají je do štěrbin Zdi nářku, aby byly vyslyšeny.

Chrámová hora je místem, kterou uctívají muslimové, neboť z Chrámové hory „vystoupil Mohamed na svém zázračném zvířeti na nebe“.

Pro křesťanské poutníky je zážitkem projít z Olivové hory přes největší hřbitov na světě, který leží proti jeruzalémské zlaté bráně, do zahrady Getsemany. Nalezneme zde chrám všech národů – bazilika Agónie Páně se skálou, kde Pán prožil smrtelnou úzkost – potil se krví. Starý Jeruzalém postavený z pískovce se jeví ve slunečních paprscích, jako zlaté město. Překvapilo nás, že Via Dolorosa – Křížová cesta prochází rušným arabským tržištěm a několik posledních zastavení je skryto v chrámu Božího hrobu. Místo Kalvarie, kde byl vztyčen kříž, je potvrzeno puklou skálou, jak je psáno v bibli. Puklinu je možno vidět skrz sklo. Pod Kalvarií nalezneme mramorový náhrobek – místo položení mrtvého Pána na klin jeho Matky a na dohled kaple Božího hrobu, kde bylo uloženo mrtvé tělo P. Ježíše. Chrám, který spíše připomíná pevnost je v péči několika církví. Klíče od svatyně však vlastní muslimové, kteří vykonávají funkci správce tohoto místa.

Mnoho jsme se toho dozvěděli, ale alespoň o pár poznatků se podělíme s těmi, kdo se na povídání nedostal. Až budeme balit kufr na pouť, nebudeme mít obavu o „putování do neznáma“ a můžeme se těšit co všechno objevíme a zažijeme.