Byl povolán k Otci…

nebe
25. duben 2022

Když pípl mobil a přečetla jsem sms, která oznamovala, že dnes 13. dubna zemřel otec Josef Červenka, byla jsem velmi překvapená. Byl povolán na věčnost v 53 letech. Jak se píše v olomouckém deníku, „Jak rychle žil, tak rychle odešel, aniž by se stihl rozloučit s tisícovkami lidí, s nimiž se na pouti po této zemi setkal a sblížil.“

Pocházel z Újezdce u Luhačovic, narodil se 4. srpna 1968. Na kněze byl vysvěcen 22. 6. 1996 v Olomouci. Jeho stopy navždy zůstanou ve všech farnostech kde působil a to ve Slavičíně, Bílovicích u Uherského Hradiště, Březolupech, Vyškově, Krásensku, Rychtářově, Studnici, Šternberku, Domašově u Šternberka, Horní Loděnici, Mladějovicích, Morkovicích, Pačlavicích, Počenicích, Prasklicích, Lidečku, Soběchlebích u Hranic, Blazicích, Paršovicích a Hlinsku. Všude budoval společenství, měl rád lidi, a proto byl jimi vždy obklopen.

Podílel se na organizaci farních plesů, obnovoval již zaniklé poutě, ale zakládal i poutě nové. A tak jej mohli poznat i farníci naší farnosti. Z pouti z Medžugorje přivezl sochu P. Marie, když působil jako kaplan v Bílovicích u Uh. Hradiště. Každého pětadvacátého v měsíci putoval spolu s věřícími na Svárov, tak byla založena nová pouť na Svárov ke cti P. Marie. Poutě pokračovaly i když otec Josef byl přeložen do další farnosti.

Další pouť u jejíž zrodu stál otec Josef byla Hromniční pouť matek ve Šternberku, i zde putovaly naše maminky na pouť.

Poutní místo na Svatém Antonínku, miloval a spolu s dalšími spolubratry, zde založil před třinácti lety tzv. Kruciátu za kněze. Pokud mohl, vždy každé první úterý v měsíci přijížděl na Antonínek se společně modlit s ostatními kněžími Slovácka za všechny kněze.

Jeho dovolená nepřipomínala dovolenou v pravém slova smyslu, neboť od roku 2009 pořádal tzv. Dovolenou rodin. Na programu byly nejen výlety a relax, ale každý den se slavila mše svatá, byly udělovány svátosti smíření. Duchovními přednáškami vzdělával muže i ženy.

Krátce jsem chtěla připomenout osobnost kněze, s kterým jsme se osobně možná nepotkali, ale známe jej skrze poutě, kterých jsme se účastnili, nebo se jich stále účastníme. Otec Josef nikdy nereptal a šel tam, kam byl poslán… Věnujme otci Josefovi vzpomínku v modlitbě. Učil nás, že abychom mohli prosit, musíme nejprve putovat…