12. prosinec 2014

Zítra navštívíme místo narození Ježíše Krista, řekla nám naše průvodkyně, když jsme večer dorazili na své pouti do Betléma. Ve svých pamětech vzpomínáme na závěry z televizních šotů vysílaných každé Vánoce. Bude to stejné, nebo zítra budeme s úžasem procházet místa, která dokonale známe z našich krásných betlémů a přitom prožívat skutečné Vánoce, byť o dva měsíce dříve?

O svatých místech máme každý svoji představu, často umocněnou výtvarnými díly, které zhotovili slovutní umělci. Když však na tato místa přicházíme, jsme často šokovaní jaká jsou ve skutečnosti, ne vždy honosná a krásná, ale také prostá a jednoduchá. Myslím, že každý prožívá tyto chvíle jinak a to v zorném úhlu své víry. Někdo je zklamán, jiný je hluboce zasažen ve svém srdci a zažije okamžiky, které se těžko popisují a je naplněn poznáním nepoznaného…

Po snídani v místním hotelu formou švédského stolu s arabskými specialitami začínáme dnešní den. Naše cesta směřuje k vesnici Beit Sahour, kde se nachází tzv. Pole pastýřů. Židovská tradice má tato místa spojená s biblickými příběhy o Rút a Bóazovi. Křesťané považují tato místa za ty, kde se zjevil Anděl pastýřům a oznámil jim narození Krista. Přicházíme nejprve do jeskyně, která byla obývaná pastýři již před Kristovým narozením. Do reálu nás přivádění Lukášovo evangelium. Vcházíme do kaple, která stojí opodál. Vzorem, ze kterého vycházel Barluzzi při architektonickém návrhu, byl stan nomádů. Jak jinak, než i my vytahujeme své zpěvníky a zazpíváme českou koledu, uvědomujeme si, že nezpíváme sami, ale přidává se poměrně velká skupina českých a slovenských poutníků.

Prohlédneme-li si toto místo, spíše vidíme písčitou zemi a všudypřítomné olivovníky než palmy, jak jsou namalovány na našich betlémech, není zde ani vidět hradby města, které je na kopci. Jak krásné a poetické jsou betlémy v našich kostelích a domácnostech oproti skutečnosti. I zde jsou obchůdky nabízející různé betlémy, od těch nejmenších až po velké vyřezávané z olivového dřeva, je třeba se rozhodnout, který si vybrat na památku a zhodnotit místo v zavazadlech. Mimo to je zde také nabízena „betlémská hvězda", což je většinou hvězda ve tvaru růže vyřezávaná z perleti. Není to ta „naše krásná kometa s dlouhým závojem“.

Po návštěvě Pole pastýřů následuje návštěva Chrámu narození. Stejně jako všichni před námi a po nás, i my se musíme sklonit při vstupu do tohoto chrámu. Předchůdce tohoto chrámu nechala vystavět na tomto místě již sv. Helena. Pro každého je toto sklonění se jeho osobním vztahem k místu, na které vstupuje. Tyto dveře se nazývají dveře Pokory a jsou 120 cm vysoké.

Jsme ohromeni, když vstoupíme do "čtyřlodního" chrámu. Jednotlivé lodě oddělují korintské pilíře, kdysi bohatě zdobené, nástěnné fresky byly vytvořeny na zlatém podkladě z 12. stol. a monumentální ikonostas uchvátí svou krásou každého, kdo vstoupí na tato místa.

V jeskyni narození právě probíhá arménská bohoslužba. Zpěv mnichů v nás probouzí onu nezapomenutelnou atmosféru Vánoc. I my sestupujeme do jeskyně. Každý s hlubokou pokorou uctívá 14ti cípou hvězdu - místo narození Krista. (Opět symbolika 3 x 14 pokolení od Abraháma ke Kristu. Mt 1,17) Nad hvězdou hoří v 15 stříbrných lampách oheň, ty představují různá křesťanská společenství. Tento oheň je přivážen každý rok díky skautům také k nám a ozařuje mnohá místa a domácnosti v době vánočních svátků.

Sestupujeme též do Jeronýmovy jeskyně, kde sv. Jeroným přeložil v posledních 35 letech svého života (385 - 420) poprvé bibli z řečtiny do latiny. Vynikal znalostmi latiny, řečtiny, hebrejštiny a aramejštiny. Jeho překlad se nazýval Vulgáta a byl oficiálním překladem církve. První opravy se uskutečnily až počátkem 20. stol.

Ještě než opustíme chrám Božího narození, vstupujeme do klášterního chrámu sv. Kateřiny, který je katolickým chrámem. A nyní se nám vybavují záběry z vánočních liturgií slavených zde v Betlémě. Ano toto známe, zaznívá hlas mnohých poutníků.

Mnoho z nás prožilo, alespoň ve svém srdci skutečně onen okamžik, kdy andělé oznámili celému světu onu radostnou zvěst, na kterou čekala mnohá pokolení: „Dnes se Vám narodil, Spasitel Kristus Pán!“ Mám za to, že Vánoce nejsou plné stoly jídla, hromady dárků, „nezbytná návštěva půlnoční“ a jinak mrazivé vztahy uvnitř rodinného společenství. Vždyť Vánoce jsou o lásce, trpělivosti i pokoře a mohou se odehrávat ne jednou do roka, ale třeba každý den. Jen mít dostatek lásky a pochopení pro své blízké…