Benedikt XVI.

Modlitba

1. Kdo přijme Krista v jeho skutečném Těle a Krvi, nemůže si nechat tento dar pro sebe.

2. Církev nalézá v modlitbě vnitřní sílu k hlásání velkých Božích skutků světu a k svědectví o nich.

3. Bez modlitby není křesťanský život.

4. Kristus je klíčem všeho, a jenom když se připojíme na cestě k emauzským učedníkům, vnikámedo bohatství a krásy Písma svatého.

5. Ve svých problémech, těžkostech, pokušeních musíme vzývat jméno Pána. A buďme si jisti, že nás slyší, protože je blízko tomu, kdo jej hledá.

6. Neztrácejme odvahu, ale běžme s nadšením, a i my dosáhneme cíle života, Ježíše, našeho Pána.

7. Tam, kde není adorace, není v první řadě uctíván Bůh, tam nemohou jít dopředu ani věci člověka.

8. Člověk žije z modlitby. Potřebuje se modlit, aby žil.

9. Vstoupí-li Bůh do našeho času, stane se všechen čas větším, širším, bohatším.

10. Mlčení a rozjímání slouží k tomu, abychom nalezli v rozptýlenosti každého dne hluboké, nepřetržité spojení s Bohem.

11. Kdo se modlí, nemaří čas.

12. Předložte své radosti a svá trápení Kristu, dovolte, aby osvítil svým světlem vaši mysl a dotkl se svou milostí vašeho srdce.

13. Když se modlíme, učíme se lépe naslouchat Pánu, protože jenom když slyšíme Pána a jdeme za jeho hlasem, můžeme nalézt cestu jednoty.

14. Čím více se necháme liturgií proměňovat v Krista, tím budeme schopnější proměňovat i svět, budeme vyzařovat Kristovu dobrotu, jeho milosrdenství a lásku k lidem.

15. Naše odpověď na Boží lásku má být konkrétní, má se vyjadřovat opravdovým obrácením k lásce, k odpuštění, k vzájemnému přijetí a k pozornosti pro potřeby všech.

16. Eucharistie je motorem veškeré evangelizační činnosti církve, tak jako je srdce motorem lidského těla.

17. Četba Písma svatého je modlitba, musí vyvěrat z modlitby a vést k modlitbě.

18. Všude, kde se nacházíme, potřebujeme se živit Eucharistií.

19. Ježíš zemřel za hříchy všech a touží mít společenství s každým z nás, klepe na dveře našeho srdce,aby nám daroval svou milost.

20. Když se zastavíme v modlitbě před Ukřižovaným, s pohledem na probodený bok, nutně v sobě zakusíme radost, že jsme milováni a touhu milovat a stát se nástrojem milosrdenství a smíření.

21. Otevřete dokořán své srdce Bohu, nechte se překvapit Kristem.

22. Naším cílem je, abychom byli v duši stále spojeni s Bohem a toto spojení aby proměnilo celou naši bytost.

23. Nechme se nakazit mlčením svatého Josefa. Tolik ho potřebujeme ve světě, který je často příliš hřmotný, který nepřeje naslouchání Božímu hlasu.

24. Kdo chce být Ježíšovým přítelem, nutně musí pěstovat důvěrné přátelství s ním v rozjímání a modlitbě.

25. Boží slovo je svítilnou našim krokům a světlem na naší stezce.

26. Zkompromituj se s Bohem a pak uvidíš, že právě tím se stává tvůj život širokým a osvíceným, ne nudným, ale plným nekonečných překvapení, protože nekonečná Boží dobrota se nikdy nevyčerpá.

27. Buďme si jisti, že i když nás stíhají těžké a bouřlivé zkoušky, nikdy nebudeme ponecháni sami sobě, nikdy nevypadneme z rukou Pánových, z oněch rukou, které nás stvořily a nyní nás sledují na cestě životem.

28. Jestliže nevíte, jak se modlit, proste, aby on sám vás tomu naučil a požádejte jeho nebeskou Matku,aby se modlila s vámi a za vás.

29. Neexistuje opravdová modlitba, není-li v nás přítomen Duch svatý.

30. Musím se učit dělat to, co mohu a zbytek nechat na Bohu.