Francisco Fernández Carvajal

Rozmluvy s Bohem

1. Svatý Bernard učí, že do nebe byla vzata naše Přímluvkyně, aby jako Matka Soudce a Matka milosrdenství vyjednala naši spásu. Nepřestávejme se na ni den co den obracet.
2. Pokud v životě plníme to, co od nás Bůh žádá, pak nám Boží pomoc nikdy nebude chybět.
3. Spolu s Kristem zvítězíme ve všech bitvách, ale musíme v něj bezmezně důvěřovat.
4. Kristus je přítomný ve svátosti Eucharistie. V něm vždy najdeme síly potřebné k tomu, abychom dokázali dojít do nebe, navzdory naší slabosti.
5. Není většího štěstí ani většího dobra než ve svatém přijímání důstojně přijímat samotného Krista.
6. Ježíš má to, co nám chybí a co potřebujeme. On je na této životní cestě naší posilou.
7. S Kristovou láskou můžeme vždy počítat, protože on nás ani v nejhorších chvílích našeho života nepřestává milovat.
8. Tváří v tvář těžkostem života se nikdy nebudeme cítit sami, i když budou sebevětší. Pán nás neopustí.
9. Mše svatá je nejdokonalejší díkůvzdání, které lze Bohu předložit.
10. Pokud dokážeme promíjet drobné viny druhých, nebude Pán přihlížet k dlouhému dlužnímu úpisu, který u něj máme my.
11. V křesťanském životě nastává zralost právě tehdy, když se před Bohem staneme dětmi, když se svěříme a odevzdáme jemu jako malé dítě do náručí svého otce.
12. Vytrvej v modlitbě. Vytrvej, i když se ti tvé úsilí zdá neplodné. Modlitba přinese vždy plody.
13. Svaté přijímání nám dává sílu, abychom se dokázali bránit tomu, co v nás není Boží, co je v rozporu s úplným spojením s Kristem. Pomáhá přemáhat sklon ke zlu a obrňuje nás proti hříchu.
14. Ježíše lze buď následovat, nebo ztratit. Každé setkání s ním přináší jednoznačné požadavky
    a také veliké obohacení. Ježíš nás nikdy nenechává lhostejnými.
15. Člověk může mít za cíl buď Boha, nebo si může dát za cíl bohatství, pohodlí, vlastnění věcí. Kdo je přesycen hmotnými věcmi, nemůže milovat Boha. Srdce se upíná k jednomu z těchto dvou cílů.
16. Všechno, co děláme, má značný dopad a vliv na život druhých. Toto vědomí by nás mělo vést k věrnému plnění našich povinností k obětování skutků Bohu a ke zbožné modlitbě.
17. Položme si dnes v modlitbě otázku, zda v nás lidé, kteří nás potkávají a znají, dokážou rozpoznat Kristova učedníka.
18. Skryt pod způsobou chleba Ježíš každý den očekává, že k němu budeme láskyplně a s vděčností přicházet, abychom jej přijali.
19. Setkání s Kristem v Eucharistii je vpravdě setkání lásky. Přijímat často nikdy nesmí znamenat přijímat vlažně.
20. K tomu, abychom Krista přijímali s větší láskou, nám pomůže, když budeme bojovat o setrvání v Boží přítomnosti během dne a snažit se co nejlépe plnit své každodenní povinnosti.
21. Bez lásky k Bohu je život člověka prázdný.
22. Každá situace má pro nás být příležitostí k tomu, abychom Boha milovali celým srdcem.
23. Lásku projevuj skutky, nejen hezkými slůvky.
24. Kristus je jedinečný vzor, na který máme často upírat svůj zrak. Napodobujme jej zejména
    ve způsobu jednání s druhými.
25. Odpovídat ano Pánu za všech okolností znamená také říkat ne jiným cestám, jiným možnostem. On je Přítel, jedině on má slova věčného života.
26. Kdo se rozhodne Krista následovat, stává se apoštolem s konkrétní zodpovědností pomáhat druhým, aby dokázali najít těsné dveře vedoucí do nebe.
27. Práce je Božím darem, dobrem pro člověka. Život bez práce podléhá zkáze, zatímco prací se člověk stává víc člověkem, získává na důstojnosti a vznešenosti, pokud ji uskutečňuje tak, jak si přeje Bůh.
28. Láska k Bohu nespočívá v tom, že člověk nadšeně začne, ale je třeba vytrvat, začínat stále znovu.
29. Život můžeme pochopit dvojím způsobem: buď jsme správci a rozhojňujeme to, co jsme
    od Boha dostali, nebo žijeme tak, jako bychom byli vlastníci a majetek využíváme pro vlastní pohodlí, egoismus, rozmary.
30. Kdo hledá Boha bez oběti, bez kříže, nikdy ho nenajde.
31. Milujme svatou zpověď, kde se naše srdce stále více očišťuje a získává schopnost konat dobré skutky.