Richard Leonard

Kde je k čertu Bůh?

1. Vtělení bezpečně ukazuje, že Bůh je odhodlán účastnit se lidského dobrodružství i se vší jeho složitostí a bolestivostí.
2. Boží odpovědí na Velký pátek je Velikonoční neděle – život povstalý ze smrti.
3. Bůh nepotřeboval Ježíšovu krev. Ježíš nepřišel jen proto, aby zemřel, ale Bůh použil jeho smrt k tomu, aby oznámil konec smrti.
4. Bůh si přeje, aby každý z nás ve všem, co dělá, vykazoval ovoce Ducha: lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a sebeovládání.
5. Bůh stvořil svět, který není dokonalý a ve kterém existuje utrpení, nemoc a bolest – jinak bychom žili v nebi, a ne na zemi. Některé problémy si způsobujeme sami a viníme z nich Boha.
6. Bůh nám přímo neposílá bolesti, smrt, utrpení a nemoci, ani si je nepřeje. Bůh nás zlými věcmi netrestá.
7. Modlitba je pozvání k tomu, aby nás úžasná Boží milost proměnila, zformovala, přetvořila, vyléčila a inspirovala.
8. Nemusíme opisovat nějakou modlitbu devětkrát, a pak ji odnést do devíti kostelů nebo přeposlat devět emailů, aby nám Bůh naslouchal nebo aby bral naše modlitby vážně.
9. Vidět Ježíše v akci je jako vidět jednat Boha, protože Syn nemůže sám od sebe činit nic – „Otec a já jedno jsme.“ Jestliže se tedy Ježíš nevyžíval v tom, aby nám ubližoval, nedělá to ani Bůh.
10. V křesťanské tradici je jedním ze sedmi darů Ducha Svatého dar rozumu. Bylo by divné, aby nám jej Duch Svatý dával, kdybychom ho nikdy neměli užívat.
11. Apoštol Jan říká, že i když se ztratíme ve tmě našeho nejničivějšího chování, je nám vždycky k dispozici spásná láska Kristova a zve nás, abychom vyšli z temnoty ke světlu.
12. Bůh zvláště miluje ty, které jakákoli společnost zavrhuje, odsuzuje a odstrkuje na svůj okraj.
13. Přimkněme se k Bohu, který nejenže nás provází bolestí, smrtí, utrpením a nemocí, ale dokonce nás hledá, když jsme nejvíce ztraceni, a vede nás domů.
14. Každý den a každou chvíli Bůh dělá to, co učinil na Velký pátek. Nedopouští, aby poslední slovo mělo zlo, smrt a ničení, ale mocí nesmírné milosti a s obrovskou vytrvalostí lidstvo zušlechťuje, aby nás uschopnil vytěžit maximum i z těch nejhorších situací.
15. Když se modlíme, žádáme našeho svatého, milujícího a neměnného Boha, aby změnil nás, a tak změnil svět.
16. Bůh nás každý okamžik dne miluje a zachraňuje. Je na nás, abychom odpovídali na tento nezasloužený dar, a právě to se děje při modlitbě.
17. Vědomí vlastních hříchů je vždy zároveň spojeno s nadějí, která nás vede zpátky ke vztahu s Ježíšem a druhými lidmi.
18. Milost staví na přirozenosti. Je nám nabízeno, abychom se milostí Boží změnili, nejsme však nuceni, abychom to udělali.
19. Naše svoboda je největším a nejriskantnějším darem, jaký nám Bůh dal.
20. Neexistuje nic, co by Bůh nemohl odpustit a vyléčit, musíme ale začít tím, že přiznáme, kdo jsme a co jsme učinili. Pak bude možné všechno.
21. Bůh chce, abych svým životem svědčil o božských ctnostech víry, naděje a lásky.
22. Skrze své přirozené dary i na základě milosti Boží tady a teď spolupracuji s Bohem na tom, abych co nejvíce a co možná nejlepším způsobem uskutečnil svůj potenciál.
23. Duch Svatý nás vede k tomu, abychom svůj každodenní život brali takový, jaký je, a ne jaký bychom ho chtěli mít, a abychom v něm rozpoznávali jeho přítomnost.
24. Není dobré se rozhodovat ve chvíli, kdy jste na tom zle – počkejte, až krize přejde. Vždycky je lepší nechat krizi odeznít a pak, až jsme klidnější, zvážit všechny naše možnosti.
25. Buďte dostatečně pokorní, abyste byli schopni moudře přijmout moudrou radu. Nemáme být „ostrovy a skalami“, které fungují bez cizí pomoci.
26. Každodenní zpytování svědomí nám pomáhá vidět působení Ducha Svatého.
27. Čemu věnujeme pozornost, to zabarvuje všechny oblasti našeho života. Zaměřujeme-li se na negativní věci, bude se šířit negativita. Zaměříme-li se na milost, bude se šířit ona.
28. Nic, co jsme kdy udělali, děláme nebo uděláme, nezabrání Bohu v tom, aby nás miloval.
29. Žádná práce pro příchod Božího království není příliš malá, nedůležitá nebo bezvýznamná.
30. Kristův kříž není módní doplněk. Pohled na něj by nám měl i dnes brát dech – nejen proto, že ukazuje, jak daleko byl Ježíš ochoten zajít, ale i proto, že vyjadřuje cenu, jakou má pro ty z nás, kdo následujeme jeho cestu a žijeme jeho život.
31. Ježíš nevstoupil do našeho světa, aby zemřel, ale aby žil. Aby byl naší Cestou, Pravdou a Životem.