Dřívější lidé, kteří žili v době před objevem a technickým využitím elektřiny, se báli temnoty více než my, lidé (post)moderní doby. Temnota znamená izolaci, odloučení, nejistotu, zlo a také nevědomost. Dodnes mluvíme o skutcích, s kterými je spojena obava, aby nevyšly na denní světlo, nebo o temném středověku...
Když nás zklamou, když selžou politici a vůdčí představitelé, je pak „dobrou zprávou a velkou radostí“, že máme k dispozici jiné spolehlivé vedení. Bylo řečeno, že se musí vytvořit filosofie vědy co nejdříve, jinak lidstvo spěje k tomu, že tuto planetu udělá neobyvatelnou pro další generace, pro život svých dětí...
Když matka očekává dítě, jistým způsobem spolu s ní očekává celá rodina. Je potěšením, očekávat radostnou událost, která má nastat. (Je to napínavé, když očekáváme o dovolené výlet, který pro nás bude zcela novou zkušeností. Ptáme se přátel, kteří tam byli už před námi, na jejich zkušenost.) Očekávání nás uchovává stále mladé (alespoň duchem). Pohlížíme dopředu...
O co lépe se hostitel připravil na oslavu, zkontroloval všechny detaily, prohlédl si seznam hostů a ujistil se, že se na nikoho nezapomnělo, o to víc bude jeho párty úspěšná. O co lépe naplánujeme dovolenou, o to máme větší jistotu, že dovolená bude skvělá. Je radostí se dobře připravit na návštěvu přátel, a pak být ujištěn, že se jim u nás líbilo. Mnozí lidé chtějí zábavu...
Celé lidstvo má uvidět Boží spásu. Čekání může být trýznivou zkušeností. Maříš svůj čas v čekárně, dokud tě doktor nezavolá k sobě dovnitř, aby sis vyslechl výsledky rentgenových snímků jednoho z tvých milovaných a přitom se sám sebe ptáš: „Bude to nádor? Je zhoubný?“
Můžeme si představit následující nepříjemnou situaci: mladý člověk ve službě osoby pro hlídání dětí upadne do spánku nebo si někam na malou chvíli odskočí, děti běhají po celém domě a jejich rodiče, kteří měli přijít domů ze zábavy kolem půlnoci, přijdou o něco dříve, než se plánovalo! Voják, který konal svou službu na hlídce a byl přistižen, že usnul, je pak postaven tvrdě, bez milosti před vojenský soud. A po právu...
V naší demokratické kultuře (z pohledu USA, částečně je to i náš pohled) máme povědomí o králech a císařích jen z televize, internetu, knih a časopisů, a to hlavně z historie. Ale máme důvěru v takové vůdčí představitele, kteří „odvozují svou pravou moc od souhlasu, těch, které vedou“ (Vyhlášení nezávislosti). Osvícená a spolehlivá vůdčí schopnost takových autorit...
Věrnost danému závazku vyžaduje stálost, odvahu, oddanost, vytrvalost a někdy dokonce heroický postoj. „Skutečností je, že když se k něčemu zavazuji, tak v zásadě uznávám a připouštím, že závazek nebude později zpochybněn. Závazek mi najednou zapovídá jisté možnosti, nabízí mi vynalézat jisté kompromisy, které bych jinak při své pouhé představě...
Moudrost a smrt. Je skvělé, když během svých let člověk nabyde takovou moudrost, která ho vede ke smysluplnému životu. Skvělejší je, když člověk před sklonkem svého života získá takovou moudrost, která mu napomůže umírat smysluplně, kdy pak i samotná smrt dostane smysl. Lékaři, zdravotní sestry, kněží a pastoři by se měli účastnit zvláštních kurzů...
Nedávno, než začala pandemie koronaviru, lidé mimo katolickou církev pohlíželi na katolíky jako na ty, kteří musejí v neděli chodit do kostela. V dřívějších dobách se jim katolicismus spojoval i s tím, že katolíci v pátek nejedí maso, postí se během postní doby před velikonocemi a nerozvádí se. A vskutku, dobrý katolík byl považován za člověka dbalého...