Dnešní evangelium nám nabízí k zamyšlení několik podnětů, jak správně kráčet po stezce života, kterou před námi prošel Pán Ježíš. Například to, že dílo – dobré i zlé – se pozná po ovoci.

Sestry a bratři, zásadní myšlenka, která spojuje dnešní starozákonní čtení s evangeliem je láska k nepřátelům. Něco neslýchaného pro starozákonního člověka, něco ojedinělého a provokativního za Ježíšova života, dnešním křesťanům známé, ale pořád ztěží realizovatelné. David, nejopěvovanější král vyvoleného národa, měl i své stinné stránky, zvláště poté, co se jako král zabydlel ve svém paláci v Jeruzalémě.

• Prorok Jeremiáš působil v Jeruzalémě kolem roku 587/6, kdy bylo město dobyto a zničeno včetně chrámu babylónským vojskem. Vyzýval krále a lid především k obrácení a k návratu k Bohu, povzbuzoval je k důvěře v Hospodina, nikoli k důvěře v člověka.

Hromnice jsou svátkem, kdy vidíme Josefa a Pannu Marii, jak přináší děťátko Ježíše do Jeruzalémského chrámu.

Je to svátek světla, svátek mateřství i zasvěceného života.

Jeruzalémský chrám pojmul tisíce lidí. A přesto Ježíšova přítomnost neušla pozornosti. Dva proroci zde na něj čekali a mezi stovkami dětí v něm poznali Mesiáše. Simeon uviděl Ježíše a pronesl modlitbu, kterou se křesťané už po staletí modlí před spaním – v tzv. kompletáři:

• Začátek evangelia podle Lukáše je adresován Theofilovi, konkrétní osobě, a nebo všem těm, kteří mají v Bohu zalíbení, jak lze překládat toto jméno Theofil. Lukáš píše mimo jiné proto, aby byla dosvědčena spolehlivost nauky o Ježíši Kristu. Čtvrtá kapitola jeho evangelia nám předkládá obraz Ježíše, který v synagoze předčítal z Písma a přečtenou perikopu z proroka Izaiáše interpretoval, podal její výklad.

Heretická námitka

Popření pravého Kristova lidství vedlo ve svém důsledku také k popření pravého Mariina mateřství. Popření pravého Kristova Božství vedlo k popření toho, že Panna Maria je Matka Boží, Bohorodička. To, že je Maria Matkou Boží, Bohorodičkou bylo přímo zpochybňováno heretickými nestoriány, kteří neuznali pro Marii titul Theotokos a označovali ji jen jako Antchrópotokos nebo Christotokos.

Článek víry – Maria je skutečně Matkou Boží

Sestry a bratři v Kristu, dnešní svátek Svaté rodiny je pro nás pobídkou, abychom se zamysleli nad tím, jaký význam a jaké místo má rodina v našem životě. Ježíš, Maria a Josef se nazývají svatou rodinou, ale kvůli Božímu záměru ve skutečnosti zcela nenaplňují požadavky tradice na to, jak má správná rodina vypadat. Josef zůstal pro Pannu Marii snoubencem, nestal se manželem. Maria počala Ježíše z Ducha svatého a zůstala zázračným dotekem Božím Pannou před, při i po porodu, jak učí církev. A Ježíš sám není obyčejné dítě, je to vtělený Boží Syn, Boho-člověk.

Drahé sestry a bratři, farníci, vy všichni, kteří očekáváte s důvěrou a nadějí příchod našeho Pána Ježíše Krista. Adventní věnec, který zde máme všichni před očima, je dnes jiný. Je jiný, než byl před týdnem, je jiný než byl tehdy, když jsme vstupovali do doby adventní. Září z něho více světla, které nám zvěstuje, že je již blízko, blizoučko náš Pán, naše spása. Advent je dobou očekávání. Očekávání těch, kteří jako věrní služebníci bdí, aby se dočkali příchodu svého Pána. Advent nejsou Vánoce, je to však čas potřebný k tomu, abychom se na Vánoce duchovně dobře připravili.

Působení proroka Jana Křtitele má nejtěsnější vztah ke křtu, jak ho znají a tradují křesťané. Jan hlásal blízkost Božího soudu na konci časů a na základě této zvěsti vyzýval k radikálnímu obrácení, hlásal "křest obrácení na odpuštění hříchů" (Mk 1,4). Podle svědectví synoptických evangelií všichni, kteří o Janovi mluvili, jak přátelé tak i odpůrci, Jana nazývali Křtitelem. Janovo jméno je tedy tak velmi spojeno s touto (křestní) činností. Jeho křest byl jedinečný, neopakovatelný - na rozdíl od opakovatelných způsobů očišťování, které byly známé u židovského národa.