16. listopadu 2014

V obci Otmarov, která je nejmenší a nejmladší obcí benediktinského Rajhradského opatství, v průběhu roku 1883 u příležitosti 100. výročí založení obce postavili občané kapli zasvěcenou sv. Otmarovi, patronovi obce. Je tak vedle Hoštky, kde se nachází kostel sv. Otmara druhou obcí v České republice, kde se nachází svatyně tohoto světce.

Kdo byl svatý Otmar, podle něhož se jmenuje obec, a také je tomuto světci zasvěcena kaple? Narodil se kolem roku 690 někde kolem St. Gallenu. Kněz a mnich Otmar byl německého původu. Roku 719 přebral vedení mnichů, kteří se usadili u hrobu svatého Havla v dnešním St. Gallenu (Švýcarsko). Jednalo se původně o poustevny s několika málo mnichy.

Klášter obdržel pozemky od franského velmože Karela Martela. Otmar vystavěl poustevnu a klášter, a dal mu řeholi sv. Benedikta. Tímto činem se podařilo Otmarovi pozvednout klášterní kázeň. Stává se prvním benediktýnským opatem kláštera v St. Gallen. Pod jeho vedením zažil klášter období svého prvního rozkvětu. Dochází k rozvoji duchovního života v klášteře a současně je nabízena pomoc chudým a nemocným, kteří zde žijí.

Aby mohla být tato pomoc řádně poskytována, byla zde postavena ubytovna a hospic pro nevyléčitelně nemocné a malomocné. Lze říci, že toto zařízení bylo prvním zařízením, kde byla poskytována všestranná péče nemocným ve Švýcarsku. Sám Otmar vycházel mezi chudé a nemocné a potřebné přiváděl do zřízené "nemocnice". Díky své práci se stal významným symbolem národního vědomí v Alemansku.

Nezávislost kláštera přinesla s sebou spory s místními hrabaty. Otmar, jako spravedlivý opat, hájil práva svého kláštera proti mocným franským hrabatům, kteří neměli dobré úmysly vůči opatovi kláštera. Byl v roce 759 zajat a falešně obviněn, původně byl odsouzen k trestu smrti hladem v královském paláci Bodman na břehu Bodamského jezera. Následně byl trest zmírněn. Byl vypovězen na ostrov Werd u Steinu. Otmar zde zemřel 16. listopadu 759 pokořený a osamělý.

Po deseti letech byly jeho tělesné ostatky, které nevykazovaly žádné známky rozkladu, převezeny tajně z ostrova Werd do klášterního kostela sv. Havla v St. Gallenu. Roku 864 byl svatořečen biskupem Constancem Solomovou, za pontifikátu Mikuláše I. Velikého.

Úcta ke sv. Otmarovi se velmi rozšířila ve Švýcarsku a ve středověku v Německu, je s ním spojeno svěcení vody a oleje a také dětských šatiček, tzv. Otmarovy halenky, které byly oblékány nemocným dětem po dobu devíti dní. Neboť věřící očekávají od Otmara pomoc při nemocech. V kostele sv. Otmara v Attenhausenu došlo k četným zázračným uzdravením. Zvláštními poutními dny jsou zde každý rok postní čtvrtky.

Umělci zobrazují světce jako opata s vinným hroznem a soudkem vína. To vychází z tradice, která zaznamenává, že ze sudu, z kterého Otmar naléval víno chudým a poutníkům neubývalo a bylo stále co pít.

Jiná tradice zase uvádí, že při tajném převozu ostatků světce, byly tyto uloženy do sudu od vína. Na jezeře zastihla převozníky silná bouře, ale jako zázrakem se nikomu nic nestalo a tělo světce bylo bezpečně dopraveno na místo posledního odpočinku v kostele sv. Havla, který byl později přejmenován na kostel sv. Havla a sv. Otmara.

Svatý Otmar je ctěn jako patron nemocných, dětí, těhotných žen a všech, kteří se stali obětí pomluv. Svatý Otmar svým životem i nám po 1255 letech ukazuje, že máme být pevní, jak ve svém každodenním životním rozhodování, tak ve víře a ve svých postojích.

Svým jednáním jasně ukázal, že světská moc a úcta mocných tohoto světa, snadno pomíjí a mění se jako jarní vánek. Věrnost Bohu přináší ve střetu se světskou mocí utrpení, které však bývá odměněno palmou vítězství.